Když jsem byl maličký, měl jsem jednoduchý život. Procházel jsem jím, jako nůž máslem. Nic pro mě nebyl problém.
Až do okamžiku, kdy jsem si uvědomil, že všechno není tak jednoduché, jak to může vypadat...

...bla bla bla... koho to zajímá ...

Protože jsem na to zůstal sám, píšu, abych to ze sebe ... vyrval. Už nemám kamarády, ztrácím rodinu a dík psa a psaní ještě žiju. Jo, osud si člověk někdy nevybere (protože si ho sám tvoří)...

Dík, že ta energie má kde stékat!