Delta Meow

Zdravím!
          Ráda bych upozornila všechny ty, kteří měli rozečtený příběh Jellicle, že jsem u původní verze zrušila publikování a začala jej publikovat znovu. Ne však jako Jellicle, nýbrž jako Heathwaite: Zlatá značí osud. Také už se nejedná o fanfikci, ale o originální fantasy - ano, jména jsou konečně změněna! V podstatě je tohle finální verze příběhu, kterou budu rozesílat do nakladatelství. Pár změn se najde, ale nic zásadního, děj je až na nepodstatné detaily a nějaké scény navíc stejný. Víceméně jde jen o ta jména.
          Protože budu příběh posílat do nakladatelství, pro teď tady nebudu publikovat druhý ani třetí díl.  Dále ani nemám v plánu zde publikovat konec třetího dílu - chci si jej schovat až pro tištěnou verzi v případě, že by se mi podařilo u nějakého nakladatelství uspět.  Je to takové mé eso v rukávu. :)
          Pokud byl někdo v procesu čtení, mějte prosím trpělivost. Publikování by mělo jít rychle, v rámci několika málo týdnů by tu snad příběh mohl být opět celý. 
          Díky za pochopení a mějte krásný den!

Vážení a milí. :)
          Ne, nejsem mrtvá. Nicméně v následujících týdnech (možná měsících, pokud budu i nadále stejně líná jako dosud) se na tomto profilu začnou věci trošku hýbat,  a přijde mi fér vás o tom informovat.
          První oznámení se týká pouze mého Wattpad pseudonymu. ArtiiS pro mě bylo dlouhá léta dostačující, nicméně nyní mám pocit, že to bylo takové mé dětské já a že je čas se z tohoto místa pohnout.  
          Abyste tedy nebyli zmatení - v nejbližších dnech měním svou přezdívku na Delta Meow, což je mimochodem i přezdívka, pod níž vystupuji na AO3 (doporučuji hlídat, i tam se začnou brzy dít velké věci).
          Nyní, to důležitější. Po dlouhých letech z Wattpadu stahuji příběh Jellicle.
          Nebojte, nehodlám jej nechat ležet ladem. Je však pravdou, že jsem se zasekla. Konec třetího dílu mi tak úplně nekorespondoval s událostmi v díle prvním, a proto jsem musela celý první díl začít (opět) upravovat. Nyní je to však se vším všudy - se změněnými jmény postav, opravenými nedostatky a (konečně) připraveno k odeslání do nakladatelství. Jellicle tady bude vycházet znovu, tentokrát už pod oficiálním názvem Zlatá značí osud, a jak dlouho zde vydrží záleží pouze na tom, jak moc ochotná nakladatelství budou. Předem říkám, že konce třetího dílu se zde na Wattpadu nedočkáte. A asi je to tak dobře. Pardon. :)
          To je zatím vše. Nepočítám, že by jakákoliv z těchto změn někoho nějak více zasáhla, jelikož byl tento profil poslední rok téměř mrtvý, nicméně mi zkrátka připadalo fér dát vám vědět aspoň takto. :)
          Pokud jste mi obětovali těch pár minutek svého času, abyste si tuto zprávu přečetli, moc vám děkuji, a naposledy se s vámi loučím jako vaše ArtiiS. <3

Jen taková malá kulturní vložka pro čtenáře Jellicle. 
          Ano, jsem naživu, mimo jiné. Ale o tom tento příspěvek není. 
          Minulý týden jsem oslavila své dvacáté narozeniny, a to způsobem, jaký bych každému přála mít aspoň jednou v životě poznat - splněním jednoho z mých největších snů. 
          Ano. Měla jsem tu čest se osobně setkat a poklábosit si s předlohou Tuggera, Johnnym Partridgem. A to dokonce dvakrát. :) A řeknu vám, snad nikdy jsem nepotkala člověka, který by byl tak hrozně milý, dobrosrdečný a jednoduše kouzelný. A jo, pořád má ten drzej, křivej úšklebek. Možná mu táhne na padesát - bože, zabil by mě, kdyby si tohle přečetl - ale furt má úsměv náctiletého puberťáka. Ale není tak vysokej, jak jsem si myslela, že je... :D Je drobek, jen o něco málo vyšší než já. Už asi roste do země, koťátko...
          Co tím ale chci říct: jděte si za svými sny. Ten pocit za to sakra stojí. :)

Zdravím. Tuto zprávu jsem měla asi publikovat dříve, ale nějak jsem k tomu nemohla najít sílu. 
          Pokud mě sledujete a čtete můj příběh, asi se ptáte, proč teď publikování stojí. Nu, jak už jsem párkrát zmiňovala, poslední dobou jsem se potýkala s menší osobní krizí. Do psaní se mi sotva chtělo a já opravdu nejsem ten typ, co se bude do činnosti nutit za každou cenu. Když se mi nechce, prostě nepíšu, což je v jistém smyslu lepší i pro příběh, protože to poslední, co chci, je skoro tříletou práci zpackat tím, že se ji budu snažit ze sebe násilím vypotit. A i když nyní už se cítím fajn, bohužel mi chybí ten čas. Abych i toto uvedla na pravou míru, rozhodla jsem se pokusit dostat na soukromou vysokou školu, abych mohla studovat tvůrčí psaní, a jelikož ta škola není příliš levná, musím veškerý svůj volný čas zasvětit práci. Nic moc, prázdniny snů, fakt, ale pokud to znamená, že budu moci konečně studovat to, co miluji, stojí to za to. 
          Což znamená následující. Jellicle rozhodně dokončím, o to se nebojte, jen prostě ne teď. Nejdřív potřebuji vyřešit jiné záležitosti, a až všechen tenhle stres okolo vysoké bude pryč, vrátím se sem. Do té doby si ale dávám od Wattpadu pauzu, nechci to tu brát jako povinnost a užírat se tím, že nemám čas. Prostě od tohoto profilu dávám na chvíli ruce pryč. Snad mě pochopíte a nebudete mi to mít za zlé. :) 
          A ony hříšné duše, co u mě pořád mají knížku a ještě se neuráčily se ozvat, udělejte to urychleně, nebo knížka skončí u někoho jiného!

Merci za hlasy u Šťouchnutí - snad bude konec brzy :'D

Takže vážení. Konečně jsem odmaturovala (ano, fakt jsem to dala na první pokus, taky jsem se divila), což znamená, že se po dlouhé pauze můžete opět těšit na nějaké to pravidelnější vydávání nových kapitol. Času teď budu mít habaděj, tudíž se pokusím do konce letních prázdnin třetí díl Jellicle dokončit a uzavřít tak celou trilogii. Snad vás tu aspoň pár zbylo... :D 
          Ani nevíte, jak mi to psaní a celkově tenhle příběh chyběly!

Čekala jsem půl roku abych ti hodila flw a byla tvým 100 followerem, ale přišla jsem zas pozdě :D Těším se až vydáš celou trilogii ❤

ČT Art teď- doufám, že čučíš.