Wow! Skoro tři roky od vydání mé první knihy. Nikdy bych nevěřila, že něčeho takového v životě dosáhnu. Dělám z toho moc velké haló? Ano. Je to jeden ze skutků, který mi pomohl vypustit mou fantazii do klávesnice a své vlastní knihy. Nikdy tě neopustím. Název mé první veřejné fanfikce, kterou jsem vydala 13. března roku 2021. Knihu neberu jako něco velkého v mém životě, beru si ten pocit, když jsem ji psala, a začala tak můj nový koníček. Beru si z toho odvahu k dalším papírům složeným do jedné knihy, podepsané mým jménem. Bohužel ale Nikdy tě neopustím se nedočká dalšího pokračování. Nejde o to, že bych neměla nápady, knihu mám napsanou už rok ve svém deníku. Stačilo by jen přepsat a vyslat do světa, ale tohle není to, co chci. Labyrint, neskutečný film, který patnáctiletou holku naprosto složil na kolena, tedy hlavně Newt. Víme, víme. Jenže tohle je už pryč. Zestárla jsem? Můžu to tak napsat? Asi ano. Chci začít kariéru jako spisovatelka, ale chci psát romány vymyšlené čistě mou hlavou, proto se chci rozloučit s touto sérií, která se ani nedokončila, a začít s čistým a novým štítem. Budu ráda, jestli tohle někdo čte, a přijal mou hlubokou omluvu a pochopil mé rozhodnutí. Byla jste skvělá komunita! Jakékoli dotazy zodpovím.
Vaše Eleanor.