feel46
Zjistila jsem, že studium na VŠ plus brigáda je časově tak náročná kombinace, že často nemám energii ani chuť dělat něco kreativního.
Abych tohle hrozně random oznámení zasadila do kontextu… Ségra mě nějak přiměla se podívat na Instagram na stará stories a ty se často týkaly Wattpadu. Našla jsem tam tolik krásných zpráv, které jste mi napsali v průběhu let, co jsem tu působila. Tak nádherných zpráv, které mi i teď vytvořily úsměv na tváři! Ale pravdou je, že mě to i trochu rozesmutnilo. Nebo je to možná jen nostalgie. Každopádně věřím, že až dostuduju, tak se mi podaří sem vrátit. Protože před pár měsíci mi to očividně moc nevyšlo. Možná už po mně teď ani potom neštěkne ani pes, ale těším se na to, až budu moct zas bez výčitek tvořit povídky a básničky. Protože teď to vnímám spíš jako prokrastinaci než nějaký seberozvoj. Ale třeba je to úplně špatný pohled na věc. Pravděpodobně ano. A pokud se tu nachází někdo, kdo bojuje s tím samým, nebo si to prožil v minulosti, má pro mě radu, nebo cokoliv, co by k tomu chtěl říct, budu moc ráda, když se tady o to podělíte!
Každopádně bych ještě ráda poděkovala všem mým sledujícím, kteří mě převážně v minulosti podporovali. Udělali jste moje dospívání výjimečným. ❤️
AbygaleWhite
@ feel46 Není vůbec zač. Jsem moc ráda že tě má zpráva potěšila. Často si taky musím uvědomit, jak moc lidí si vlastně prochází stejnými věcmi a že nikdy nejsem sama.
Kdybys chtěla do budoucna s něčím pomoct, klidně napiš, jsem ráda k dispozici.
feel46
@AbygaleWhite Děkuji ti za velmi milou a povzbuzující zprávu. A taky za sdílení svého příběhu. Vážím si toho, protože v teorii sice vím, že nejsem sama, kdo tohle řeší, ale číst o konkrétních situacích ostatních lidí je něco úplně jiného. To si člověk teprve uvědomí, že v tom není sám a že spousta lidí má naději, kterou se můžu inspirovat. Takže ještě jednou děkuji a přeji ti ve všem hodně štěstí!
