Ahoj, chtěla bych ti říct můj příběh který tě snad přiměje vydat další kapitolu. Jednoho večera jsem projížděla wattpadem, abych našla nějaký hezký příběh Ginny a Harryho, protože je to můj oblíbený pár. Po dlouhém hledání něčeho dobrého, jsem objevila tvůj příběh a s chutí se do něj pustila. Byl ovšem večer a já už jsem musela jít spát, abych vůbec další ráno vstala do školy, tak jsem si řekla že druhou kapitolu si přečtu další den. Další den jsem se k počítači taky dostala až večer, takže jsem přečetla opět jen jednu kapitolu. Tak se to stalo mým zvykem, každý večer jsem se těšila co krásného jsi napsala a co dalšího se stane Ginny a Harrymu. Když jsem byla u (snad zatím) poslední kapitoly, rozplakala jsem se stejně jako u dočtení ságy Harryho Pottera, že nemám co číst. NEMŮŽEŠ PŘECE SKONČIT!!!!! Vím že jsi napsala že nekončíš, ale roky plynou a mě dochází trpělivost. Dlouho jsem uvažovala o napsaní tohoto komentáře, chvíli jsem ovšem nemohla najít tvůj účet. Snad jsi si to rozmyslela, a já s touhle slohovkou končím.
Děkuji za pozornost.
