Nebaví mne psát příběhy které bych zverějňovala natož aby je někdo četl, baví mě nacházet dechberoucí příběhy a ponořit se do jejich zápletky nechat se pohltit problémy hlavních postav, trápení vedlejších postav a potěšením záporných postav. Utíkat do nereálného světa plného reálných problémů se kterými se postavy musejí vypořádávat stejně jako já nebo každý jiný. Né vždy to zvládnou a né vyždy kniha dopadne podle mých očekávání. U těch nejlepších jsem se smála, brečela a stotožňovala se s chováním různých postav a kroutila hlavou nad jejich rozhodnutímy. Jedno se ale musí nechat všem knihám které jsem četla, ať už jsem je přečetla jedním dechem během jedné z mnoha probdělých nocí nebo jsem jí četla z nudy na autobusové zastávce když jsem čekala na autobus který by mě zachránil ze spárů hlučného města a odvezl do milující náruče mého pokoje, z každé knihy jsem si něco odnesla ať už to bylo ponaučení, odlišní pohled na nějakou filmovou /knižní postavu nebo jen pouhý úsměv na mé tváři. S každou knihou jsem měla možnost uniknout alespoň na chvilku (někdy to byly i hodiny co jsem nevnímala své okolí ale jen děj té úžasné knihy) z krutých spárů reálného světa do světa okouzlujícího světa fantazie (díky bohu za ní). To co jsem četla(čtu nebo budu číst) nemusí být vždy mistrovské dílo ale musí mne něčím zaujmout ať už je to zápletka nebo jen smysl pro humor autora/autorky.
A jestli jsi tento můj výplod přečetl tak doufám že si se alespoň s nepatrnou částí tohoto stotožnil. A také bych ti chtěla poděkovat že jsi věnoval pár chvil tvého času tomuhle výtvoru.

Omlouvám se za gramatické chyby. 

💛❤️Přeji pěkný bobří den.💚💙