nevím co říct, ale uvedu to na pravou míru. poslední pár měsíců jsem nepsala, i když jsem mívala čas.
důvod proč jsem nepsala, byl ten, že když už jsem psala, měla jsem strach, že to není dost dobré.
nikdy jsem o tom veřejně nemluvila, neboť ukrývám svojí identitu v tajnosti, ale nechci se už dál vymlouvat na to, že nemám čas.
měla jsem poslední rok náročné období, trpím bipolární afektivní poruchou s hypo mániemi a panickými attackami, takže můj život není vždycky jenom růžový. posledních pár měsíců mě obklopuje tma, výčitky za všechna svá rozhodnutí, nedokážu nikomu popsat jak se cítím a do toho ještě škola, kterou skoro pořád doháním, skrz můj zdravotní stav.
psaní je to co jsem od mala milovala, a když jsem v takovém stavu jakém jsem, i tak vych si nedovolila vydat kapitolu se kterou bych byla nespokojená. potom bych přestala asi i psát, protože já nevím... nevím jak to popsat. ti démony co v sobě mám by mě přesvědšovali, že jsem naprosto k ničemu, a že už mi nejde ani tohle.
proto jsem nedokázala nic vydat, a tížilo mě, jak vás nechávám všechny čekat. moc se omlouvám, nerada slibuji a pak nedodržím.
doufám, že ti, které jsem nejspíše naštvala s vydáváním mi budou moci jednou odpustit. ano, mohla jsem napsat pravdu, ale nedokázala jsem to a to je moje blbost i slabost.
pracuji na sobě s více odborníky a už je mi lépe, proto včera vyšla kratší nová kapitola v jedné z mých knih.
už se doopravdy vracím ❤️
děkuji všem, kteří mě pořád podporují a čítají moji tvorbu, moc si každého z vás vážím.
všem co tohle dočetli... neskutečně si toho vážím ❤️
— your anonymous
