Je mi 13 let. Můj život je plný hektiky a nervozity. Fantazie, knihy a příbĕhy jsou jako svĕt kam se schovávám před tím realným svĕtem. Díky fantazii vidíme každý občas v noci ve tmĕ pokoje za záclonou skřítky, pod postelí hady, z podlahy vykukující ruce a pokoj plný očí a pak si při noční procházce po domĕ nevšimnete dveří... ale každý se nĕkdy potřebuje bát i radovat aspoň z toho co doopravdy neexistuje...Tohle jsem psala před 7 lety. Teď je mi 20, udělala jsem maturitu, končím prvák na vejšce a víte co? Cítim to furt stejně.