Ahoj všem, kteří zůstali i nově příchozím do miraculous fanpage.
Opět jsem ukončila příběh jen pár kapitol před jeho koncem . . .
V den vydání poslední kapitoly můj život opustil někdo kdo mě sem před lety přivedl.
Někdo kdo do mi ukázal jak je báječný svět psaní a tvoření pro druhé.
Někdo kdo mi ukázal skvělou komunitu okolo Miracula.
Někdo kdo mě motivoval tvořit a tlačil mě pořád dál a dál.
Někdo kdo mě po dostudování chemické VŠ dokopal začít si dělat bakaláře z Bohemistiky.
Někdo kdo mi každý měsíc přinesl hromadu knížek a lístečků s typy co si rozhodně musím přečíst.
Někdo kdo sice nenapsal nikdy jediný příběh, ale za to fandil každému kdo se rozhodl tvořit.
Sice mě sem pouze navedl, ale i tak. Po jeho boku jsem psala i jiné věci, ale hlavně jsem byla sama sebou. Vždycky věděl jak na mě, stál vždy po mém boku a já jen těžko hledám správná slova teď pro Vás. Byl to víc než jen kamarád, přítel . . . byl rodina, kus mě . . .
Přijde mi to jako včera kdy jsem pochovala svojí nejlepší kamarádku a teď mám pochovat pod zem i jeho.
Vím, že by si přál, abych kapitoly do vydala a nekoukala nalevo napravo. To taky udělám. Možná Vám pak zveřejním ještě jednu knížku a KONEC.
Opustilo to tady už spoustu fajn lidí a ani já nebudu výjimkou. Neříkám, že navždy, ale rozhodně do konce roku určitě a možná ještě déle. Když mě opustila moje nejlepší kamarádka, ustála jsem to díky všem tady a psala dál, nicméně teď ctím, že nemám snahu ani bojovat. Zůstalo nás tu málo, pomalu a jistě to tu umírá a to mě bolí. Spolu s ním je to nad moje síly.
Prosím nezlobte se, bojujte za tuhle fanpage ať nezanikne a hlavně myslete na své nejbližší, přátele i mazlíčky. To nejcennější co máme je opravdu čas . . . proto ať stojí za to každá minuta . . . krásné vzpomínky, plná alba bláznivých fotek a srdce zaplněné láskou.
Opatrujte se.
Míša
