Někteří z Vás mě znají jako matero z dob, kdy jsem začala psát Zaklínačku Kestrel, v té době pod názvem Harry Potter a zaklínačka Kestrel. Byla to krásná, vzrušující doba v komunitě fandů Harryho Pottera, ale jak už to chodí, bylo nutno začít věnovat se jiným věcem, a tak jsem příběh "jakž takž" narychlo uzavřela a zastrčila hluboko do šuplíku s tím, že jednoho dne jej vydám i fyzicky, aby si jej mé neteře, kterým jsem ho chtěla věnovat, mohly přečíst a vydat se do mého světa fantazie. Přešly roky a zastesklo se mi po bývalé komunitě; pokusila jsem se najít ty, se kterými jsem psávala a se kterými jsem se dělila o radost ze psaní a tvůrčí nápady a postřehy. Ale jaké bylo překvapení, když jsem zjistila, že zmizeli lidé, fany i ty krásné příběhy. Musím říct, že i můj rukopis vůbec najít dalo ohromnou fušku.  A já najednou v šoku zjistila, že jsem Kestrel ani nikdy nedopsala. Takže znovu sedám ke psaní a pokouším se opravit a snad i dopsat původní příběh, a zároveň jej co nejméně měnit, protože i když "matero tenkrát" a "matero dnes" jsou možná už v jistém slova smyslu jiné osoby, neb každý se vyvíjíme a procházíme různými zkušenostmi, přesto věřím, že každý příběh zasluhuje své dokončení a každá etapa našeho života své smysluplné ukončení. Nevím, zda tato aplikace je zrovna místem, které je k tomu vhodné a poněkud tápu v tom, jak ji používat, ale pokud se můj příběh k některému čtenáři přece dostane, doufám, že se bude aspoň trochu líbit.