*klep klep* rozpačitě zaklepe na okno pomyslné chaloupky ve které by pomyslně mohlo žít těch pár lidí, kteří četli mou předchozí fanfikci, ,,zbyl tu ještě někdo z vás?"
ne, jinak. když jsem psala Jestli mi to dovolíš, tak nějak jsem trochu čekala, že tady budou davy lidí. ne u mého příběhu, ale tak nějak celkově, že když se přidám mezi ne jenom čtenáře, ale i autory, že uvidím, jak to tu žije. co si budeme, od toho, jak tady Wattpad vypadal převážně za covidu, to je teď taková plahočící se mrtvolka. taky už tu netrávím tolik času co dřív.
no ale teď to sdělení. pokud tu ještě někdo zbyl, ve čtvrtek, pozítří, něco vydám. heh. jakože, nebude to nic extra. je to povídka o jedný kapitole, v podstatě to je napůl jen text jedný písničky, kterým se proplétá děj. původně jsem to psala jen pro učitelku češtiny, ale teď bych to ráda předala někam aspoň trochu dál. takže stay tuned, haha
ps: na konci JMTD jsem tak nějak částečně slibovala, že budou věci. věci nejsou, ale pořád tak trochu na něčem pracuju. a to něco by se možná taky mohlo dočkat světla světa, ať už to bude další ff nebo normální příběh. ale jako nic extra se čekat nedá, dost možná to bude trvat fakt dlouho, ale jednoho dne...