Chtěla bych pozdravit všechny, kteří nade mnou ještě nezanevřeli a stále čtou mé příběhy. Vážím si toho víc, než dokážu slovy vyjádřit. Po delší pauze, kdy mě psaní opustilo a já si prošla obdobím vyhoření, jsem se k němu znovu vrátila. Dnes s radostí můžu říct, že se psaní opět stalo mým útočištěm, mojí radostí, mým koníčkem.
A tak jsem se rozhodla vrátit tam, kde to všechno začalo – k příběhu Nevlastní bratr.
Oba díly jsem si znovu prošla, a i když bych teď některé věci napsala jinak, rozhodla jsem se zachovat příběhu jeho původní srdce a to, co vás v něm kdysi oslovilo. Udělala jsem jen jemné úpravy – opravila chyby, přeformulovala některé věty, aby se vám četlo plynuleji. Atmosféra, vztahy, spád a emoce zůstávají takové, jaké byly.
Děkuji, že jste tu a že mé příběhy stále čtete. Snad vám nová – opravená, ale stále stejná – verze příběhu přinese stejně silné emoce jako tehdy.
Pokud by vás cokoliv zajímalo, měli jste otázky nebo jste se chtěli jen podělit o své dojmy, budu moc ráda, když mi napíšete. Každá vaše zpráva pro mě má obrovskou hodnotu – dává mi chuť pokračovat a tvořit dál.
Doufám, že si zamilujete i další příběhy, na kterých pracuji. Pomalu je začnu přidávat – jeden po druhém.
Děkuji, že jste součástí téhle cesty.
Tereza