umeleckej odpad

Ahoj, nevadilo by ti kdybych použila jeden z tvých veršů z poezie světla noci, z kapitoly v náruči hvězd?

jeden vytváří ticho, druhý tichu pozorně naslouchá -patti smith

ester se zeptala jaka je moje čelendž právě teď? nikdy nejsme naprosto v pořádku, není to realistické ani lidské. Moje čelendž právě teď je nemít strach. Nemít strach z emocí a pocitů jakéhokoliv druhu. Naprosto jakéhokoliv. Vážit si každého pocitu a nestydět se za něj. Přiznat si je a prožít je. Je to přece naprosto lidské a není se za co stydět. Myslím, že na sebe budu pyšnější a že budu autentičtější a to je nádherné. 

obcas mam chut dat vse co miluju na svete na jedno misto a obejmout to

Me je z niceho nic strasne skvele a uplne se zboznuju!

Pokaždé, když te chytim za ruku, je to jako bych se snazila chytit vzpominky (ktere uz nejsou a nevim jestli se nekdy vrati- moc doufam ze jo)

Jsem naštvaná na život, 
          protože mi vzal ty nejkrásnější chvíle (s tebou)
          které jen může lidská bytost v životě zažít.
          A život nám ty chvíle vzal, zmačkal a zahodil.
          Pořád doufám, že si je vezmeme zpátky (že jo? prosím...)

Ze všech těch 575 dní neexistuje jediný den, kdy jsem na tebe nemyslela a nenosila si tě s sebou v srdci

“Svět se točí okolo něčeho, co trvá pouhých jedenáct minut.”

denne kolem sebe mijime spousty lidi, spousty pribehu...a pak, kdyz kolem tebe projde osoba ze ktery jde neco nepopsatelne jedinecnyho, uvedomis si, ze tu osobu mozna uz nikdy znova neuvidis a ze ti dalsi z mnoha pribehu prave protek mezi prsty.