Před sedmdesáti třemi lety (a plus minus několika hodinami) byl zahájen poválečný proces s nacistickými válečnými zločinci, pro zasvěcence trochu morbidně vtipně se konající v Norimberku, což je - stejně jako každý jiný den - dobrý čas pro první část nového příběhu, který jsem (jako mnoho dalších, já potvora!) slíbila vydat. Jak jsem již před časem předeslala, jedná se o další z mých historických počinů, nicméně tentokrát v "cokdyby" kabátku. Se vší hysterií ke sto letům od založení čs. republiky (která trvala prakticky jen šedesát osm let) a Mnichovské dohody, o jejímž politické předehře a dohře nemá většina Čechů ani tušení, se nedalo odolat potřebě napsat o tom příběh a konečně dát odpověď na otázku, jestli jsme se měli na sklonku WWII bránit a neopouštět pohraničí. Nedej zhynout nám je jednou z verzí alternativní historie, která s touto možností pracuje, překousává ji a vyplivuje stylem, na jaký jste si mohli začít zvykat u mého nejčerstvějšího počinu, Neohlížej se zpátky. Tákže dost okecávání, tady je... a snad jen dodatek, že pokud si oblíbíte starší generaci, tj. Ondřejova otce a jeho kamarády z mokré čtvrti, můžete se začít obávat, co jim provedu v jejich minulosti o dvacet (čtyři) let dříve v dalším díle, který bude tomuto předcházet. https://www.wattpad.com/story/157983784