Vymýšlení příběhů je moje velká láska, ale zpracování značně pokulhává. Aspoň už jsem se dostala k bodu, kdy si při každé po sobě přečtené větě nechci změnit identitu a odstěhovat se do Austrálie.
Nejvíc mi nejde: 
- kreslit ruce
- dokončovat příběhy
- osvobozovat se ze slepých uliček ve psaní
Naopak mi jde:
- užírat se nelogickou paranoiou
- dělat si legraci v každé situaci
- dopředu dělat věci, za které se budu za pár dní chtít shodit ze střechy školy