Harry Pomrd a Šutr mrduců

Kapitola 2. Přísná ulice je jako co?? (part 3/3 -přípravy )

Opravdu se moc, moc, moc omlouvám, že dlouho nevyšla kapitola, ale nějak nebyl čas, a nebo jsem neměla básnické střevo, jak říká babička. Ale k tomu veselejšímu. Chtěla bych Vám moc, moc, moc (zase ;)) poděkovat za podporu (hvězdičkování, dávání si tenhle příběh do reading listu atd..), ikdyž jsem dlouho nepřidávala a tenhle příběh už nečtou jenom lidi od nás ze třídy, což je bezva J;)

„A kde jako podle tebe máme hledat tu Přísnou ulici?“ zeptal se Vernon. „No, kde jinde než v Londýně“ poklepala si na čelo Petunie „A Havran (Hagrid) by na nás měl čekat u Děravého kotle…“ „A jak ten Děravej kotel poznáme??“ptal se dál Vernon „Asi že u něj bude ten Havran stát, ne??“řekla už mírně nakvašeně Petunie a pomyslela si, že je Vernon asi lehce mentálně zaostalý, když nechápe takové maličkosti a když neviděl Harryho Pottera…. „A jak poznáme Havrana??“ zvědavě se ptal Harry, který se právě probral ze svého lízátkového snění. „ Víte co??“ zeptala se již velmi, ale velmi naštvaně Petunie. Vernon nic neřekl, protože mu přišlo velmi trapné říct, že ne, a Harry už jí nevnímal, protože se zase zabral do svého - pro změnu čokoládového - snění. Tak Petunie prohlásila: „Podívejte se na film Harry Potter a Kámen mudrců, a všechno vám bude jasný...“ A pak naštvaně odešla. „Kam šla??“ ptal se Harry, který byl značně zaostalý (ne, že by normálně nebyl, ale teď se opravdu zasekl v myšlení na čokoládu a na lízátka, takže byl úplně mimo)

 „Myslim, že si šla odpočinout, a pořádně seřvat Dudleyese. A kde je vůbec??“                                              

„Nevim, právě jsem se tě ptal..“

„Myslim Dudleyho, ne Petunii.“

„Aha. Tak ten mi měl uklízet pokoj, ale běda mu jestli ho neuklidí!!“ rozčílil se Harry. „Víš co?? Pudem si pustit toho Harryho Pottera, abychom věděli co dělat, kam jít a podobně, a zejtra bychom jeli do Londýna.  Nevíš, kde by ho mohla Petunie mít?? Zeptal se nakonec  Vernon. „Myslim, žeee(„chvilkazamyšlení“)tady!“ ukázal Harry na DVD, na kterém bylo fixem napsáno: Harry Potter a Kámen mudrců . „Tak se na to kouknem.“ Prohlásil Vernon a zkoušel DVD nandat do přehrávače: „Tyjo, jak se to tam sakra dává?? – DUDLEY!!“ Zaječel Vernon, který si právě skřípl prst do takovýho toho na DVD. „Copak můj pane??“ přiřítil se seshora (fakt nevim, jak se to píšeJ) Dudley „Dej tam to DVD a přines mi náplast“ zaskučel Vernon, kterému se konečně podařilo si vyndat prst z DVD přehrávače. „Tak nevim nevim jestli to takhle bude pokračovat, tak se na toho Harryho nikdy nepodiváte“ ozvala se Petunie, když nakoukla do obývacího pokoje. „Ty se nám do toho laskavě nepleť, a běž si šikanovat Dudleyho, jestli máš potřebu někoho provokovat..“ zavrčel Vernon „No, tak já půjdu, stejně už vám běžej titulky a začáteční reklamy. A ty Dudley běž okamžitě nakoupit, udělám Harrýskovi sváteční oběd. Jo, Harry, kdypak chceš dostávat dárešky??“zašišlala na Harryho Petunie „Po týhle pitomosti. A ať mi Dudley přinese Skitlesky, chipsy a taky tyčinky nebo křupky.“ Poručil si Harry, a když mu Dudley přinesl všechny ty sladkosti a slanosti, konečně se začali koukat. Bylo to velmi napínavé, Harry se pětkrát počůral a dvakrát pokakal. A kdybyste se zeptali Vernona, kolikrát se počůral a pokakal, zčervenal by a řekl dvakrát (se počůral) a šestkrát(se pokakal). Když dokoukali a převlíkli si kalhoty, Harry rozhodl, že chce večeři (ikdyž bylo teprve 12:30) a pak dostat dárky. A když Vernon řekl, že by radši dřív obědval než večeřel, Harry dostal asi největší hysterický záchvat v historii. Řval asi hodinu a než se Petunii podařilo ho uklidnit, byly už asi dvě hodiny odpoledne, takže Vernon prohlásil, že už je vlastně skoro čas na večeři. Po tomto incidentu neměl nikdo - s výjimkou Harryho - na nic náladu a tak Vernon zaječel na Dudleyho: „Kde je sakra můj oběd, eee totiž vlastně večeře??!“ a Harry dostal další záchvat – prej že si Vernon furt myslí, že maj oběd, ikdyž maj večeři. A Vernon zase říkal, že myslel večeři, ale že večeře a oběd je vlastně úplně to samý. Petunie nakonec poslala Vernona s jeho obědem do ložnice- aby se najedl, ale Harryho neobtěžoval.

DRUHÝ DEN V 6:00

„Dobré ranko Harrýsku, dáš si něco??“ zpěvavě pronesl Dudley, jen co vlezl k Harrymu do pokoje „Dnes je slavný den, pojedete do Londýna.!“ oznamoval „ Proč mě sakra budíš každej den stejně??“ ptal se dost naštvaným hlasem Harry. Dudley se zamyslel a pak pronesl stejně zpěvavým hlasem jako předtím: „Protože je to v mých smluvních podmínkách..“ „Aha, a proč mě budíš tak brzo??“ vyzvídal stejně podrážděným hlasem Harry, ale Dudleyho ani to nevyvedlo z míry „Protože jedete do Londýna drahý pane, už jsem Vám to říkal.“ „Tak já už vstávám.“ Řekl Harry, vstal, oblékl si svůj smoking (byl vyrobený firmou BANDI, kterou doporučuje Tomáš Verner, Martin Kraus a Václav Postránecký, jen na tuto příležitost) a šel dolů na snídani. K snídani toho dnes nebylo moc, jen několik obložených chlebů, pár koláčků a koblih, vafle se šlehačkou a jahodová zmrzlina (Harry dostal kvůli ní další hysterický záchvat, protože chtěl čokoládovou a né jahodovou). A hurá do lesa – né počkat tohle není Hunter games (pochopí jen ti, co to četli – odkaz: http://www.wattpad.com/94098586-hunter-games-%C3%BAvod), takže: A hurá do Londýna..

TÉHOŽ DNE 12:00 V LONDÝNĚ

„Centrum Londýna za ňákym velkym mostem…“ ukazovala Petunie svůj vrozený smysl pro navigaci „Hele, mami, tady na nás civí ňákej velkej vobr.“ Pronesl Harry přitupěle „Áááá, Havran rychle, rychle Vernone zastav“ pištěla rozrušeně Petunie a vystoupila z auta „Havrane drahý, dejte mi prosím autogram“ pištěla a letěla směrem k němu „ Petunii, prosím.“ Zamrkala na něj „Co po mě ta ženská chce??“ divil se Havran „Chce aby jste se jí podepsal“ objasnil Vernon „Ale já neumim psát“ zaskočil je Havran „Ale v knížce Harry Potter a Kámen mudrců na straně 129 jste psal Harrymu Potterovi dopis, jestli nechce jít k Vám na šálek čaje..“ dostala ze sebe překvapeně Petunie „Jó, vy myslíte tohle, to byl jen byznys. Autorka se inspirovala, a vymyslela nám spoustu vlastností a samotného Harryho Pottera si taky vymyslela.“ Zasmál se Havran, ale to neměl říkat. Petunie dostala záchvat breku, zavolala si taxíka a odjela domů. „A co chcete vy?“ zeptal se Havran Vernona a Harryho „Nó, tady Harry dostal pozvánku na školu Čaj a Kouzel v Pijavicích.“ Řekl Vernon „Ahá, tak to pojďte za mnou“ rozzářil se Havran. Vešli do zvláštní hospody, která nesla jméno Děravý kotel. Bylo tam zahuleno a smrdělo to tam zvratkama a rumem. Všechno bylo špinavý a starý. V jednom rohu sedělo několik anorektiček a chlastaly, za pultem stál starý výčepní a hulil trávu. „ Nechcete??“ zeptal se jich „ Néé“ zaječel Vernon „Já bych si dal!“ zahučel uraženě Harry „Nedohadujte se“ uklidnil je Havran, a pak pošeptal Harrymu: „Ve škole určitě ochutnáš.“Harry se jen usmál a pokračoval za ním. Přešli přes hospodu, až k zadním dveřím. Když je Havran otevřel, naskytl se jim pohled na zadní dvorek. „A teď tady jako vyčaruješ vchod nebo co??“ zeptal se drze Harry. „Ne, jen přelezeme plot.“ Poklepal si na čelo Havran.

Tak a příště nás čeká… PŘÍSNÁ ULICE J