𝐭𝐡𝐞 𝐨𝐩𝐩𝐨𝐬𝐢𝐭𝐞𝐬 [𝐰𝐨𝐨𝐬𝐚𝐧 𝐨𝐧𝐞𝐬𝐡𝐨𝐭]

𝐭𝐡𝐞 𝐨𝐩𝐩𝐨𝐬𝐢𝐭𝐞𝐬

V bradavické škole Čar a kouzel bylo dnes rušno. Celá škola žila famfrpálem a jen málo studentů si nechalo ujít zápas. Zvlášť zmijozelští a mrzimorští nemohli dospat. Dnes se totiž konal zápas mezi Zmijozelem a Mrzimorem.

Pokaždé, když hrál Zmijozel, se přišla podívat celá škola. Nebo aspoň všechny dívky. Proč? Důvod je prostý.
Choi San.

Chytrý, bystrý, mazaný jako liška, ale hlavně pohledný. Vlasy měl většinu času sčesané dozadu (pokud tedy nebyla snídaně, to do Velké síně chodil zásadně rozcuchaný ze dvou důvodů; za prvé, holky to milovaly, za druhé, většinou zaspával a nestíhal se učesat), košili na tři knoflíčky rozepnutou, kravatu povolenou, hábit ledabyle přehozený přes ramena. Klasický rebel.

Ale proto ho všichni milovali.

A nebyl jediný. Po jeho boku vždycky stál Choi Jongho- jeho milované dvojče. Abyste si nemysleli, tyhle dva si nebyli podobní ani za mák. Byli dvojvaječní, San měl rysy matky a Jongho zase otce. Ani jeden ale bez druhého nedali ani ránu. A tak to bylo i ve famfrpálu.

San byl brankář, Jongho odrážeč. Oba svou práci odváděli perfektně a vůbec, celý zmijozelský tým byl velmi silný, málokdy se stalo, že prohráli.

Komentátorka Jennie z Nebelvíru byla jak na trní. Fandila sice Mrzimoru, ale Sanovi podlehla každá- a ona nebyla výjimkou.

„Vypadá to, že chytač Kang Yeosang z Mrzimoru si všiml Zlatonky! Žene se za ní jako vítr- ale pozor- není jediný! Zmijozelský chytač Choi Yeonjun využil situace a vydal se za Yeosangem!" Zahlásala Jennie a skousla si dolní ret. Tak moc chtěla, aby vyhrál Mrzimor.

Yeosang se mezitím dostal nebezpečně blízko k Zlatonce, čehož si všiml Jongho. A ten to nehodlal nechat jen tak.

Mávl na Soobina, který byl taky odrážeč, aby mu přihrál Potlouk. Ten pochopil, přihrál mu potlouk a Jongho ve chvíli, kdy věděl že Potlouk trefí Yeosangovo koště, vší silou se rozmáchl a poslal ho rovnou na něj.

To se ale Jongho přepočítal.

Potlouk si to mířil přímo na Yeosangovu hlavu. Nikdo to ale nevnímal, poněvadž se už natahoval po Zlatonce a Mrzimor s hlasitým křikem chytače podporoval. Když ale Yeosanga Potlouk trefil tvrdě do hlavy a on začal padat z koštěte, všichni diváci zalapali po dechu.

Yeosang dopadl tvrdě na zem a jeho koště následovalo. Jongho se jen zlomyslně ušklíbl a plácl si se Soobinem.

Tohle všechno z dálky pozoroval jeden mrzimorský student. Jung Wooyoung. Miláček celé školy, akorát v úplně jiném smyslu než San. Wooyoung chodil vždy a všude včas a upravený. To hlavní, co na něm všichni milovali bylo to, že byl vždy ochotný komukoli a s čímkoli pomoct. Bylo jedno ze které jste koleje nebo jestli jste jeho nepřítel. Pokud jste měli trable, Wooyoung byl odhodlaný vás z nich vytáhnout.

Proto, když viděl jeho kamaráda bezvládně ležet na zemi, zděsil se, hodil po Jonghovi pohled plný zlosti a vydal se po tribuně za ním.

San se ohlédl po Jonghovi a potom po Wooyoungovi, který už byl na cestě za mrzimorským chytačem. Polila ho lítost. Znovu se podíval na Jongha a vydal se za ním, když slyšel jak Madam Hoochová zapískala na znamení pauzy kvůli raněnému.

„Co to sakra vyvádíš! Tomu klukovi se mohlo něco stát a ty to budeš mít na triku, pitomče!" Vyjel na něj San. Možná byl opravdu hrdý Zmijozel, ale i on měl city. Navíc z toho mohl mít Jongho pořádný problém.

„Hele, brácha, uklidni se. Za prvý jsem mířil na koště, ne na hlavu. Za druhý, vadí to snad? Vždyť žije, tak o co jde. Navíc se z toho za chvíli dostane, koukni, už ho nesou na ošetřovnu," odbyl ho Jongho koukl na Soobina. Vtom se oba zasmáli a v Sanovi se vařila krev. „Někdy dokážeš bejt fakt pěknej hajzl, Jongho," plivl na něj San a snesl se dolů, jelikož Madam Hoochová zrušila zápas.