Přísahám na všechno, ale ta pohřešovaná "Naomi" seděla na sedačce se zkurvenym Jakubem.
Jak?Kdy?Odkdy?
Jeste chvili jsem to rozmrkaval a vyšel za nima. Naomi mě nevidela, ale nekam šla, asi na zachody.
Přišel jsem za Jakubem a sedl si k nemu. Hodil na mě širokej usmev.
"Čaauu" řekl Jakub asi mě tu nečekal.
"Muzes mi rict, jak?kdy?odkdy? a kde jste se vy dva potkali?" Hned jsem se musel zeptat.
Jakub po mě hodil total nechapajici vyraz. Zná Naomi jenom z myho vypraveni a ne na živo.
"Acha a s kym můžu se zeptat? S Naomi? Ty jí znáš?" odpovedel se svraštěnym obočím.
"Je dost fireee hochuu, jsme z ní uplnem vycáklej"
"Ty debile, víš vubec s kym jsi tady tedka sedel?" vyjedu po něm.
Zatřese hlavou.
"S tou Naomi o ktery jsem ti mluvil, tak cca pred mesicem, že jsem jí potkal v trafice"
Jakub na mě zustal zírat a zaskočil mu panák, kterej se chystal spolknout. Vykulil oči.
"Si děláš prdel?! Ok říkal si, že je to bomba, ale až TAKOVÁ?!" vyšlo z nej.
"nojono, kam šla vubec, je nejak dlouho pryč" zeptam se.
"Šla na WC, nevim asi má kramy" zasmal se.
"Kryple" zasmál jsem se s nim.
Už je to asi hodina co se nevratila. A s Jakubem jsme se po ní šli podívat.
Nikde, žádná Naomi.
Po asi trictvrte hodiny jsme to vzdali i my. A šli jsme domů.
Jakub chtel jit jeste do studia. Ale já chtek už domů. Takze jsme se rozloucili a rozešli se.
Je 4:07 a já du tmavou ulici domu. Je to prijemna atmosfera. Prostě TICHO.
Přemyslim nad divkou, ktera je strasne zvlastní a krasná. Nemuzu ji dostat z hlavy prostě. Ani nevim proc na ní tak myslim, ale dost mě to sere.
Od myho premysleni mě, ale odpudí rána do hlavy ze zadu. Hned jsem vypnul a od tý doby si nic nepamatuju..
