Probral jsem se přivázanej na židli v total neznámým pokoji.
Až po tom co jsem se vzpamatoval jsem zjistil, že jsem v dané jídelně nejspíš.
Kde to kurva sem? A proč jsem přivázanej ke zkurvenému židli.
„halooo, kde jsem do píči ?! chci ven kurva! jakej čurák ?!" zařval jsem a snažil se pohnout, ale moc jsem si nepomohl.
Konečně někdo přišel.
„tak já jdu už domu jo krásko" promluvila nejaka holka na nějakou osobu, kterou jsem neměl šanci vidět. Fuj. Byla strašně moc hnusná, byla tlustá, žádný křivky a ksicht taky nic moc. To už mě mohla sebrat nejáká playboy střela, ale tohleto?
HA mi jako chcete říct, že mě takhle sebrala zkurvená holka? trochu jsem se v duchu zasmál.
"kurvo! mužeš mi říct co děláš? zbláznila ses do píči? proč to děláš a co tady dělám. To mě tady jako budeš šukat a znásilnovat nebo co? Pust mě ven !!!" zařval jsem na ní.
„Hele už ho máš vzbuzenýho, tak du čau" řekla opět směr na nějakou osobu. A mě došlo, že holka, kterou jsem právě seřval je asi nevinná? No co mi je po ní.
Odešla.
„Halooooo, muže mi už někdo doprdele říct, proč jsem tady svázanej ?!" zařval jsem znovu.
To jsem ale ještě nevěděl, kým jsem takhle svázanej byl.
„uklidni se prosimtě" řekl hlas, který mi byl až moc povědomej. A holčičí?
Z uličky vyšla ta „Naomi", opřela se o dveře, koukala na mě a usmála se.
„To si dělaš prdel" řekl jsem si v hlavě. Jak? prostě jak. To mám na ní takový štěstí.
Spadla mi čelist a zustal tam sedet s otevřenou držkou. Byl jsem totálně v píči. Nejdřív jsem tomu nevěřil.
„no kurva" řekl jsem.
Naomi se usmála a šla pomalu krokem ke mně.
"ale Ajojky" řekla
"co po mne chces mě zajímá" ravrčim na ní.
Uchechtla se.
"je tady snad něco kurva vtipnýho?!" zase po ní vyjedu. Ale podlamujou se mi z ní kolena.
"hm" zakývala hlavou a furt se smála. Dost provokovala a srala mě víc a víc, dostává mě přesně tam kam chce.
"ty" zmení obličej na obličej bez citu. Hrozně chladnej? dalo by se to tak říct v podstatě, šel z ní strach. Z jejich krásných očí jsem nedokázal vyčíst ani ň.
Zamračil jsem se a jen čekal co hodlá dělat dál.
Šla pomalým krokem ke mě a hypnotizovala mě těma nádhernýma zářivýma zelenýma očima. Měla v nich jiskry. Když přišla ke mě a já měl přímej pohled do jejího vystřihu, protože sedim na tý debilní židli, ale ted jsem si to užíval. Je taková malinkatá petit. Ha ani by nemusela klečet kdyby hulila.
Sedla si na mě obročmo a já začal nechápat. Vzala moji hlavu a sklonila se k mýmu uchu.
"hele ty debílku. V den co jsem tě potkala jsi mi přišel takovej.. jinej.. hodně jinej. A viděla jsem v tobě sebe, je to divný, ale fakt. Máš charisma, který mi připomíná mě."
"Ven nepujdeš jen tak slyšíš mě" řekla docela rázně. Otřela její rty o moje ucho prudce vstala, kopla do mě a nez jsem stihl se židli spadnout, tak mě rukou chytila za obvazy a přidržovala me těsně nad zemí. Malá svině, hraje si semnou.
"A nebo víš co? Budto budes tady semnou a nebo si klidně běž" řekla naprosto klidně a pustila mě za provazy a já jsem se židlí spadnul na zem.
"Jau kurva" zařval jsem, už mě dost srala, ale zase.. zajímá mě co umí.. a co dokáže udelat pro to abych pro ní něco udelal😜
