Žena se usmála a řekla: ,, Vítejte prváci! Než předstoupíte do velké síně tak vás moudrý klobouk rozřadí do čtyř kolejí, jsou to - Nebelvír, Havraspár, Mrzimor a Zmijozel." Poté všechny nové odvedla do Velké síně a zavládlo tam ticho. Velká Síň byla nádherná - na stropě bylo nebe a létající svíčky. Zdi byli lemované pochodněmi a uprostřed místnosti byli čtyři dlouhé stoly, každý symbolizující jednotlivou kolej. Percy se nemohl divit. ,,Do styxu to je nádhera. Až budu dospělá navrhnu v Manhattanu stejnou budovu" podotkla Annabeth a vrhala pohledy sem a tam. Všechny děti sedící kolem stolů si o něčem šuškali a prohlíželi si prváky. Kráčeli za profesorkou a ta je dovedla k učitelskému stolu. Percy zahlédl u jednoho stolu Ginny, vedle které seděl další zrzek, jeden brejloun s černýma vlasama a jedna holka s hnědýma vlasama, která nepřetržitě něco mlela. Ginny si Percyho všimla a zamávala mu. Percy taky zamával. ,,Ticho!"pravila profesorka a v síni jako by nikdo nebyl. ,,Budu vyvolávat jména a vy si sednete na stoličku a bude vám na hlavu nasazen moudrý klobouk." Profesorka si všechny prohlédla chladným pohledem a rozrolovala seznam jmen.
,,Browkerová Caroline!"zavelela a z davu vystoupila malá bruneta s pihama. Dívka si sedla a vylekaně si všechny prohlížela. Paní profesorka ji na hlavu nasadila starý špinavý klobouk, který promluvil hrubým hlasem: ,,Hm.....Potenciál....Talent...... Vidím to zcela jasně..." pak se odmlčel a dívka zavřela oči. ,, HAVRASPÁR!" vyjekl klobouk a holčička se usmála. Všichni u jednoho stolu tleskali a dívka si k nim sedla. Profesorka si odkašlala a prohlásila: ,,Chaseová Annabeth!". Annabeth šťouchla do Percyho a pošeptala: ,, Držte mi palce" . Pak vystoupila a prohrábla si vlasy. Posadila se a stále byla udivená z konstrukce hradu. Kdo neví chtěla by být architektkou. Klobouk se zamračil: ,,Hmmm....... moudrá...... válečná....... vím to přesně..... NEBELVÍR!!" Dav se rozjásal a Annabeth se krásně usmála. Pak paní profesorka dále vyjmenovávala nudný seznam dětí a byli tam dva Zmijozelští, čtyři Havraspárští, dva Nebelvírští a Mrzimor dostal zatím jednoho člena. Percy vůbec nedával pozor a všude se koukal kolem, když paní profesorka prohlásila: ,,Jackson Percy!" Percy se lekl a pomalu předstoupil. Chtěl jít za Annabeth do Nebelvíru. ,,Hmmm....." začal klobouk svou oblíbenou hlášku. ,, Zajímavé.... Hmmm...." Znova se odmlčel a Percymu projel mráz po zádech. Byl hrozně ve stresu. Pořád myslel na Nebelvír a na Annabeth a na Ginny. ,,Vážně chceš Nebelvír?!" zasmál se klobouk. Percy polkl. Teď to slyšeli všichni. Snad to není jako zákon schválnosti. ,, Máš to tedy mít..." pokračoval klobouk a pak hlasitě vyhrkl: ,, NEBELVÍR!!". Percy si nechal sundat z hlavy klobouk a utíkal za Annabeth. Sedl si vedle ní a vedle toho brejlouna s černýma vlasama, který seděl vedle Ginny. Annabeth se zasmála. ,,Jsme spolu!". Percy byl rád, že je s Annabeth a s Ginny. Ještě aby tu byl Grover a bylo by to nejlepší. Annabeth hned Percymu všechno vylíčila: ,,Objednala jsem si každý den denní věštec a Dějiny Bradavické školy od Batildy Bagshotové." A pak mlela ještě dál a dál a Percy ji nevnímal. Koukal se jak se před moudrým kloboukem dav vyprazdňuje a zbyl tam jenom Grover. ,,Underwood Grover! " prohlásila profesorka. Grover přicupital ke stoličce a sedl si. Percy zvedl ruce a naznačil mu, že mu drží palce, ale Grover se jen pousmál a kývl hlavou. ,,Hmm......Tady vidím talent....." Grover se trapně koukal. ,,.......Mrzim....." Klobouk se zastavil a Grover leknutím zavřel oči. ,, Počkat!.....Ne....... Už vím..... NEBELVÍR!" Grover vyskočil a přiklopýtal ke stolu. Tam bylo jásotu. Všichni ječeli a pak se zvedl vousatý stařík formálně oblečený a zakřičel: ,,TICHO PROSÍM!" Dav okamžitě utichl a neozval se jediný hlásek. Profesor si odkašlal : ,,Vítejte!" zasmál se na žáky a upravil si Dlouhé vousy. ,, Vítejte do nového školního roku v Bradavicích! Chci vám poděkovat několik věcí, a protože je jedna velice vážná, domnívám se, že bude lepší, odbudeme-li si to dřív, než si otupíte smysly při našem vynikajícím hodokvasu." Brumbál si odkašlal a znovu promluvil: ,,Jak jste si nepochybně všimli po prohlídce Spěšného vlaku do Bradavic vědomiposkytuje naše škole v současné době pohostinství několika azkabanský mozkomorům které jsem oficiálně vyslalo Ministerstvo kouzel." Brumbál se odmlčel a pokračoval: ,,žádnými triky v přestrojení dokonce ani neviditelnými plášti.patří k přirozenosti mozkomora že nerozumí prosbám či výmluvám osobně proto varuji každého z vás nedávejte jim žádnou záminku aby vám ublížili apeluji na prefekti i na našeho nového primuse a novou Primus aby dohlédli na to že se nikdo z diváků nedostane s mozkomory do konfliktu." Všichni žáci si začali šuškat a ve škole zavládla divná atmosféra. Percy se podíval na Annabeth a ta přikývla. Oba mysleli na to stejné. Grover byl celý vystrašený. Brumbál mluvil dál: ,,a teď na trochu radostnější notu, je mi potěšením že v tomto školním roce mohu v našem profesorského sboru přivítat dva nové učitele, jako prvního vám představuji profesora Lupina ,který byl tak laskav a uvolil se přijmout uprázdněné místo učitele obrany proti černé magii." Ozval se šílený potlesk a muž s ošuntělým kabátkem a hnědými vlasy se pousmál a uklonil se. ,, A pokud jde o našeho druhého nového vyučujícího" pokračoval Brumbál když utichl vlažný potlesk na profesora Lupina ,,no, profesor Kettleburn, odešel na konci minulého školního roku na odpočinek, aby se mohl věnovat svým tvorečkům. A jeho místo nenahradil nikdo jiný než náš šafář a hajný Rubeus Hagrid!!". Všichni začali křičet a házet čepice do vzduchu a Percy s Annabeth a Groverem se přidali. Percy se na Hagrida usmál a Hagrid se očividně smál, ale přes jeho vousy to nešlo vidět. ,,Tak pojďme hodovat!" zakřičel Brumbál a luskl prsty. Všechny stoly se naplnily jídlem a všichni se dali do jídla.Po bohaté hostině, šli všichni pryč. Percy šel za Nebelvírskýma a tam ten primus Percy volal: ,, Běžte ! Nové heslo je FORTUNA MAJOR !". ,,Co?!" pohlédl Percy na Annabeth, která se zasmála. Došli k obrazu tlusté paní a ta se zeptala: ,, Znáte heslo?" Primus se usmál a řekl : ,,Fortuna Major!" Dáma se usmála a obraz se otevřel. Všichni se nahrnuli dovnitř a podle primusových navigačních schopnostech se vydali do svých ložnic. Percy si vyčerpaný lehl a usnul plný nadšení.