Oikawa x reader

✨Kapitola první✨

(Y/n) pojď na snídani zavolala mamka a já letěla jako blesk po schodech. Na snídani byli palačinky ty miluju. Jediné na co jsme s mamkou čekali až se táta s bráchou probudí a půjdou na snídani včera večer si spolu celkem dlouho povídali.. Už jsou tady chlapci moji řekla mamka upřímně nebyla jsem zrovna nejradši že je tady brácha je mu už 19 už by se mohl odstěhoval no já mám co říkat tento rok mi bude 18... Dneska mám první trénink s ním týmem celkem dost se těším ale doufám že tam měnou nějaké barbíný ty DOSLOVA nenávidím... (y/n) potřebuju ti něco říct týká se to voleyballu tak jestli mi teď řekne že budu končit tak asi skončím z okna copak se děje.? Řekla jsem celkem viděšeně no víš jak jsem ti říkala že půjdeš do nového týmu za holkama... no co je s tím.. u holek už mají plno a klukům chybý hráči takže bude trénovat s klukama teda pokud chceš..?? S kluka jsem nikdy netrénovala ani nevim jak bych se tam měla chovat ale stejně sem na to kývla. Však proč ne se kdyžtak ztrapním před bandou kluků nebo se tam do někoho zamiluju nebo někdo do mě nebo budou lepší než já a budou mě chtít šikanovat z toho myšlení mě dá se říct že mě můj otravný brácha zachránil. Jinak můj brácha je Tobio jen pro info. Mamka se rozhodla že mě hodí ke škole tak jsem na to kývla protože proč bych měla půl hodiny čekat na bus. A je to tady opět nová škola zase si budu muset hledat nové kamarády. Hned od začátku se mi tato škola trochu lišila od minulé za prvé na minulé škole za mnou furt někdo běhá i první den což celkem divný ale tady jsem jako duch když někomu něco řeknu tak mě ignoruje v tuto chvíli si říkám jestli tady vůbec jsem nebo je to jenom nějaký sen ale v to pochybuju. Nejednou do mě někdo narazí ani se nepodívám kdo to je a začnu se omlouvat ale zase jakoby mě neslyšel ale pak konečně promluvil a řekl „Ne to byla moje chyba měl jsem koukat na cestu" byl mi hodně simpatycký a ně mega roztomilí hlas Jo jinak já jsem Tōru Oikawa ale říkej mi jak chceš.Já jsem(y/n)
Hele (y/n) ty jsi tady nová že.? Kývla jsem že ano. Nechtěla by jsi aby jsem ti to tady trochu ukázal.?? Nemám problém.. tak jsme se spolu přicházeli po škole a najednou za námi přišla nějaká holka hodně mi někoho připomínala nebo jakoby už jsme se někdy viděli a začala na měl mluvit úplně jsem ji ignorovala byla to brabína jak jsem to poznala i když jsem ji neposlouchala tak jsem věděla že mluví a každý barbína sebou nosí dvě kámošky a ty taky něco mleli jediné co jsem slyšela byla „Ale Oikawa he můj a ty mi ho nezebereš..". V tu chvíli jsem se snažila uvědomit kdo to vůbec Oikawa je. S pak mluvil ten kluk vedle mě když začal mluvit tak jsem se celkem lekla jako kdyby tam celou dobu nebyl podívala jsem se na něho tak krásný nikdo byla nemůže vipadal jako anděl...

Ola nový příběh na jinou tématiku takovéto příběhy jsem nikdy nepsala takže kdo se v tom víc orientuje prosí řekněte mi jestli je to dobrý...