Chladné časy

1 - My se o to postaráme

Narcissa svolala dámský čajový dýchánek. Tak tomu alespoň říkala, přestože to vždycky znamenalo nálet na Luciusův vinný sklípek. Pozvala svou sestru, manželky Smrtijedů a také mladou Alectu. Tahle dámská sešlost byla vždy veselá, přestože hlavní náplní zábavy byly opakované stížnosti na jejich manžely. Dámy se výborně bavily, svěřovaly se s přešlapy svých mužů a vysmívaly se jejich kreativním způsobům, jakými se snaží své přestupky žehlit. Jenom Alecta seděla stranou, upíjela ze své skleničky a nepřítomně hleděla na zeď.

„Carrowová, tak si taky přisaď," zamávala jí rukou před obličejem Bella.

„Nemám čím," povzdechla si Alecta a dopila víno. Odložila skleničku a chystala se odejít. Vlastně ani nevěděla, proč pozvání od Narcissy přijala. Pokaždé to bylo stejné – všechny dámy se bavily a ona byla pátým kolem u vozu.

„Neříkej, že sis našla svatouška," ušklíbla se Nottová.

„Ne, nemám svatouška," zamračila se Alecta.

„Tak přihoď do placu něco na pobavení," pošťouchla ji i Crabbeová.

„Nemám co vyprávět!" vyštěkla Alecta. „O mě si totiž nikdo neopře ani koště."

„Počkej, ty jsi..." začala opatrně Narcissa. To je nenapadlo.

„... sama už od školy," přitakala Alecta a usadila se zpátky do křesla.

„Buď ráda," mávla rukou Nottová. „Ty ani nevíš, co máš."

„Jo? A co mám?" zeptala se zoufale Alecta, které se začínaly tlačit do očí slzy. Pitomý večírek.

„Klid," usmála se na ni Narcissa. „Máš klid."

„Nemusíš poslouchat žádné skuhrání," začala s výčtem Goyleová.

„Nikdo nezkouší prolomit ochrany na tvé ložnici, když máš migrénu," přisadila si Bellatrix.

„Nikdo na tebe každý pátek po schůzi opile neblábolí," pokračovala Crabbeová.

„A taky mi nikdo nepřinese kytku, nepolíbí mě..." pokračovala ve výčtu Alecta. „Copak jsem prašivá?"

„To nejsi. Ale měla bys někdy vyrazit mezi lidi. Na setkáních Smrtijedů si sotva najdeš někoho pořádného," prohlásila Nottová a všechny dámy se na ni otočily s vražednými pohledy. „No co, to lepší už jsme z toho vybraly my. Teď už tam zbyl jenom šrot," snažila se rychle zachránit svou kůži před lynčováním.

„Já nechci nic pořádného," povzdechla si Alecta, „stačilo by cokoli. Ve škole jsem se tak akorát vodila za ručičku. Já ještě nikdy..."

„Psst, něco s tím vymyslíme," usmála se na ni Narcissa, přisedla si na opěrku jejího křesla a vzala ji kolem ramen.

„A co?" zeptala se Alecta plačtivě. „Jsem tak ošklivá, že o mě nezavadí ani upocený Avery."

Alecta vskutku neoplývala žádnou nevšední krásou, ale pořád na tom byla lépe než Crabbeová, která připomínala dělovou kouli. A Goyleová za ní zrovna moc nezaostávala. A ty dvě byly přitom už několik let vdané, tak proč by se to nemohlo poštěstit i Alectě?

„Avery?" vyjekla Bella a začala se smát. „Tys to zkoušela na něj? Kam jsi dala oči, vždyť je na chlapy..." smála se Bellatrix, dokud ji Cissy nekopla pod stolem do holeně.

„Avery, Mulciber, Macnair, kdokoli. Klidně Barty nebo Červíček," jmenovala Alecta zoufale. „Já si chci umět alespoň představit ty starosti, o kterých tady pokaždé štěbetáte."