Interview

Princezna

Cítím jak mi od zad mizí to příjemné teplo, začínám se probírat a zjišťuji že vedle mě Derek není. Pomalu se tedy zvedám a jdu do kuchyně. Už se tu celkem vyznám. Uvidím ho jak něco kutí u sporáku a tak udělám něco čemu bych sám nevěřil že sám od sebe udělám. Přišoural sem se k němu, ze zadu ho objal a políbil na krk. Derek se hnedka ošil a s úsměvem otočil.

,, Dobré ráno šmoulo.. "
Řekne a políbí mě na nos.

,, Co o? Já nejsem šmoula, ty si!"
Bráním se se smíchem v hlase.

,, Už je ti zas líp? "

,, Jo, ale večer jak odešli mi bylo fakt děsně, až v posteli se mi trochu ulevilo"
Usměju se vděčně

,, To jsem rád, dáš si palačinky? "

,, Ty fakt děláš palačinky???"
Ptám se udiveně

,, No jasně že jo, však je to primitivní. Taky je to jedno z mála jídel co umím"
Zasměje se

,, Hustý,..no aa od kolika máš trénink?"
Sedám si na židli ke stolu

,, Od jdenácti, škoda že nemůžeš se mnou"

,, Je na hovno bej nemocnej! Je ti hrozně a navíc nemůžeš chodit na tréninky svíhoo.... "
Zaseknu se a zrudnu, o tomhle sme se ještě pořádně nepobavily..jako jo, těm dvěma sem řekl že sme spolu, to ale není jako říct že s ním....chodím...zní to zvláštně. Ale asi tochci..

,, Tvého co?"
Zeptá se zády ke mě stojící Derek

,, Eeeee, co? Ne nic, já...já nic neříkal emm, no už...už to bude hotový??"
Koktám nervózně. Derek přesune další hotovou palačinku z pánve na talíř, odloží obracečku, otočí se na mě a s úsměvem ke mě přijde a políbí mě.

,, Stilesi, chceš být oficiálně můj kluk?"
Zaculí se sladce, drží mě za bradu a dívá se mi do očí

,, Já...."
Sklopím teď už úplně rudý oblyčej k zemi a snážím se ze sebe vypustit něco kloudného

,, To se tak stydíš? "
Usměje se nad tím jak roztomilý mu to přijde a klekne si předemě ať mi vidí do obličeje.

,, No..trochu.. "
Přiznám a odvrátím pohled.

,, Já bych ale rád věděl co by si chtěl ty..já například bych si přál tebe, být s tebou, představovat tě jako svýho kluka, přítele, aby si mě chodil pozorovat na tréninky a všechny soutěže, abych tě mohl v noci ze spánku objímat a prostě to všechno..."
Přizná se mi, taky se už trochu stydí. Bojí se co mu na to řeknu

,, Já...já taky Dereku..jen je to pro mě nový tak se stydím to takhle nahlas říct, chápeš?"

,, Chápu.. "
Usměje se, obejme mě, políbí na nos a odejde ke sporáku

,, Takže tedy ty můj..kluku..kolik sníš palačinek?"
Optá se sladce

,, Asi dvě"
Usměju se

,, Dobře, máš rád jahodovou marmeládu? "

,, Milujuuu..."
Vychrlým na něj a on se jen zasměje

,, Dobře, dobře..tak tu máš, nech si chutnat"

,, Děkuju Der"
Zaculím se na něj a ukousnu snad půlku palačinky jaký mám hlad.