Den na Pandoře

61 4 0
                                    

Pandora, Omatikaya klan 2152

Den 1.

Slunce mě probudilo z hlubokého spánku. První co mě napadlo bylo ... jídlo! Hned! Včera jsme s Neytiri celý den běhali po lese ... a tak trochu jsme nešli na večeři ... Otec se zlobil. Večeře je důležité ukončení dne, Na'vi si vykládají příběhy, zpívají, tančí ale hlavně sdílí lásku. V Omatikaya jsou tyto „setkání" důležité. Co nejrychleji jsem vstala a najednou takový šok! Neytiri seděla u mé sítě a čekala až se probudím. Tak jsem se jí lekla! ,, Neytiri! Oiiss! ". Začala se smát a já se pak přidala. I když je Neytiri mladší, tak vždy byla větší a vypadala starší.„ Už je snídaně?" zeptala jsem se. ,, Ne sestřičko, lovci se ještě nevrátili. Zase tak dlouho jsi nespala ". ,,Lovci? Takže bude hexaped ... Pfff!" ke snídani mám radši rybu, nebo ovoce. ,, Tak pojď! "Šla jsem s Neytiri ke schodům, v tom nás ale zastavila matka: ,,Děvčata! Zřím vás ". ,,Zřím tě, Matko" řekla Neytiri. ,,Zřím tě ". Hned jsme se rozeběhli dolů ale zase nás matka zastavila: ,,Sylwanin dítě, dnes máš lekci-" snažím se se jí odbýt: ,, Já vím! Řekni to Tsu'teyovi aby na to nezapoměl... A ano otci se omluvím ". Matka se pouze usmála a my jsme se sestrou běželi dolů. Vždy běžíme jako střelené, ostatní si na nás pak stěžujou u otce, a na nás pak poučí o tom jak se máme chovat... nebo tedy jenom mě. Neytiri je vetší nemehlo než já ale vždy to schytám já. Jsem prý ta starší a zodpovědná i za Neytiri. Někdy si i Neytiri stěžuje že nemá pozornost. Došli jsme dolů. ,,Jdu to vyřešit s otcem. Ty běž za Tsu'teyem ". Šťouchla do mě ramenem, usmála se a šla najít otce. Také jsem se usmála a navázala oční kontakt s Tsu'teyem. ,, Zřím tě, lásko "řekl když šel ke mně. ,, Zřím tě". Obejmul mě a hlavy jsme složili k sobě. Vzal mě za ruku a pomalu jsme se procházeli  po dolní části Rodného stromu. ,, Nebešťané už zase ničí. Nic jiného neumí! ... Sylwanin, když si říkala, že je musíme naučit život ... Oni to neznají! " 

,, Co se stalo Tsu'teyi? " 

,, Zničily další vesnici! Pozabíjeli děti, ženy... vše spálili. Kácejí stromy, vše ničí! I Grace Augustinová- ".

,, Grace Augustinová neudělala nic špatného ". 

,, Je to jedna z nich! "

,, Nemůžeš být na ní naštvaný kvůli tomu co neudělala ".

,, Tebe neštve to co nám tihle démoni dělají? Berou si od nás všechno ". 

,, Samozřejmě že mi to vadí! Vadí mi to víc než si dovedeš představit. Grace Augustinová nás ale učí. Není jako oni ".

,, Sylwanin ... Ona je jedna z nich. Učí nás aby nás rozptýlila. Nevěřím jí. A ty? ". Zamyslela jsem se ... Tsu'tey není jediný kdo si stěžuje. Všichni Na'vi ze školy. Hlavně Rai'uk. Nebešťanům jsem dala už hodně šancí. Vždy jsem říkala, že musíme naučit život, přesvědčit je ... Tak jak nás učila Grace. Už to ale přehnali ... Nasnídali jsme se, většinou jsem si dnes povídala s Tsu'teyem. Ani Rai'uk. Byl to vlastně on kdo mě přesvědčil ať nejdu. 

Na podvečer: 

Neytiri ke mně přiběhla a chytla mě za ramena: ,,Co se děje sestro? Skoro celý den se mi vyhýbáš. Grace Augustinová nás dnes uči-" oddělala jsem její ruce z mých ramen a nepříjemným hlasem řekla: ,,Nic se neděje. Měla by jsi pomáhat s večeří. Musíš se něco naučit".

,,Grace Augustiová mě učí-"

,,O klanu Neytiri! Oiss! Chováš se jako dítě. Brzy z tebe bude Ikran Makto. Nemůžeš celý den trávit s nebešťany, tvůj domov je tady. Je to i tvůj klan". Neytiri se trochu zamračila.

,,Už mluvíš jako otec. Já mám pomáhat s večeří a ty máš být na lekci". Naštvaně se otočila a odešla. Je tvrdohlavá, chová se jako dítě.

Pomalu jsem přišla ke Stromu Duší. Matka s otcem tam už seděli v turistickém sedě. Tsu'tey si teprve sedal. ,,Zřím tě". Snažila jsem se uklidnit svoji duši. Sedla jsem si do turistického sedu vedle Tsu'teye a naproti rodičům. Matka měla zavřené oči a otec na mě promluvil: ,,Jdeš pozdě dítě". 

,,Tsahik musí Eywu poslouchat pořád-" než to matka dopověděla, tak jsem ji skočila do řeči.

,,Olo'eyktan musí čekat až ji uslyší. Já vím matko".

,,I tak jdeš pozdě. Oba se musíte snažit. Soustřeďte se a poslouchejte. Až vaše mysl bude napojená na Eywu, pak poslouchejte. Sylwanin, tvoje mysl není v klidu. Něco tě trápí". Matka otevřela oči a podívala se na mě. 

,,Nebešťané-"

,,Nechci to slyšet Sylwanin. Musíš to vypustit z hlavy, jinak nemůžeš poslouchat. Pokud tě trápí problém a chceš se soustředit, tak sebe akorát táhneš dolů".

,,Co mám teda dělat?".

,,Hmmm... Pro dnešek to stačí. Tsu'teyi, můžeš jít" otec se zvedl, usmál se na matku a odešel společně s Tsu'teyem. Vždy odchází jako první, pouze čekají jestli jim Eywa nedá znamení. 

,,Dítě. Toho problému se nezbavíš dokud ho nevyřešíš. Nech svoji mysl odpočívat. Další lekce bude za 3 dny. Pokud nejde vyřešit, tak se snaž ho pustit z hlavy. Příště už budeš mít klidnou hlavu... a přijdeš včas".

K večeři byl hexaped a larvy teylu. Pak jsme šli spát. Byla jsem dost unavená, takže už jsem poté Strom Duší nenavštívila. 


Oiss- syčení

Tsahik- duchovní vůdce klanu

Olo'eyktan- vůdce klanu

Hexaped- něco jako srnka. Loví se pro maso.

Teylu- Larva

Eywa- Na'vi božstvo

Na'vi- domorodci na planetě Pandora

Nebešťané- lidé



Avatar: Sylwanin Te Tskaha Mo'at'iteKde žijí příběhy. Začni objevovat