Kapitola 7. - Zjištění

170 9 2
                                    

Ráno jsem se probudil s obří bolestí hlavy. Viděl jsem tak trochu rozmazaně, takže jsem si promnul oči. Chtěl jsem se zvednout, ale něco mi v tom bránilo. Spal na mně Dominik. Zděšeně jsem vykřikl. Dominik otevřel oči. Podíval se na mě a zatvářil se stejně zděšeně. Okamžitě se ode mě odtáhl.

D: Musíš tak řvát? Bolí mě hlava jak kdybych se totálně ožral. 

M: A co si asi tak myslíš že se stalo ty mentále?

D: Co? My jsme se ožrali? Jako na tý párty?

M: Kde asi? To je v prdeli, Samuel měl pravdu, něco se mezi náma stalo. Problém je ten, že si pamatuju velký hovno.

D: No já si taky jedno hovno pamatuju.

Dominik se začal šklebit.

M: Wtf?

D: No přece to na tvym velkym dicku. Ale to je všechno co si pamatuju.

M: Jo, takže se určitě něco stalo.

Z vedlejší místnosti jsme slyšeli podobně zděšené výkřiky. Taky jsme slyšeli větu "Kurva Same to jsme dosrali!". Potom jsme slyšeli jen kroky směrem k našemu pokoji. Někdo zaklepal na dveře. "Dále" Řekl jsem. Stál tam Vitaa.

V: My. Jsme. To. Totálně. Dosrali. Kurva já jsem spal se Samem! A teď jsem ho viděl nahýho, ale uznávám, je docela sexy. Ehm teda...

Jen jsem na Vitu koukali.

V: Jinak vy dva jste v pohodě?

M: No...myslíme si že ne, protože máme takové menší úryvky určité věci v paměti.

V: No tak aspoň nejsme jediný, ale furt jsme to dosrali!

D: Kurva do píči neřvi, bolí mě hlava!

Do pokoje přišel Sam a hodil nám nějaký prášky. Všichni jsme si je dali. Jen jsme mlčeli a propalovali jsme se pohledem.

D: A co bude teď?

S: Neviem, asi sa pokúsime zabudnúť...

V: Jo to bude asi nejlepší.

M: Ale já nevím jestli chci zapomenout.

Všichni se na mě otočili.

D: Jak to myslíš?

V: My asi půjdeme.

Vitaa se Samem odešli.

M: Myslím to tak, že tě miluju.

Chvilku jsme na sebe jen beze slov koukali.

D: Taky tě miluju.

Dominik se přisunul blíž ke mně. A políbil mě, čímž mi způsobil erekci. Začal jsem ho líbat zuřivěji, Dejzr se ode mě odtáhl a prohlásil "Včera to stačilo". Na tváři se mu zjevil úšklebek. Naklonil se ke mně. "Ale možná to večer už nevystačí" dodal potichu. Usmál jsem se. Oblékli jsme se a šli jsme za ostatníma do obýváku, seděla tam Klarisa se Samem. 

S: No ahoj, povedal som jej čo sa stalo medzi mnou a Vitou.

K: Ahoj.

M: No-

K: Vy dva ste tie-

D: Ne, my si nic nepamatujeme.

M: Přesně tak. Nic.

Sam se na nás pobaveně podíval, ale hrál to s náma.

S: Tak to máte dobré, pretože ja som spal s Vitou. A teraz neviem ako to mám povedať Natálii, zabije mňa.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Feb 01, 2021 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Majzr - Chci víc!Kde žijí příběhy. Začni objevovat