Byl krásný sluneční den, když se Alex probudila ve svém novém pokoji. Slunce jí svítilo do očí, vánek chodil po jejích zádech. Alex byla ráda, že je v novém městě. Stará strašidelná chaloupka ji moc děsila. Navíc, nebydlí úplně ve městě, ale kousek dál od něho. Takže je to ještě lepší.
Byl asi pátý den prázdnin a Alex stále nevěděla, co má dělat. Šla se převléknout a když si oblékala tričko, tak někoho slyšela. Lekla se, a tak se koukla za sebe. Nikdo nikde. Alex si řekla, že ,,ještě spí". Když šla po schodech dolů do kuchyně, nikdo tam nebyl! Teď už to Alex přišlo divné. Rychle běžela na zahradu a tam nic! Nikdo nikde! Alex se opravdu vyděsila ještě víc. Začala volat mamce a ta jí to NAŠTĚSTÍ vzala! ,,Mami, kde jsi, nikoho tu nevidím. Je to tu docela strašidelné a..." Mamka se začala smát: ,,Ale zlato, jak by to mohlo být strašidelné? Musíš si jen zvyknout Alex. Jo a jinak jsme u babičky, ale jen na rychlo, potřebovali jsme pro něco skočit." Alex byla v pohodě a šla do svého pokoje, kde si začala číst knížku. Samozřejmě byla o koních! Při čtení této knihy, vždy Alex cítila něco divného a teď i něco slyšela! Slyšela říhání koně, který potřebuje pomoc. ,,Cože?! Co to má jako bejt?! Nechci to už slyšet!" Alex rychle zahodila knihu a plácla sebou o postel. Naříkala si, co to bylo. Při knize, kterou jí dala babička, která je její nejoblíbenější, se dějí ošklivé věci... Připadá jí, že od té doby , co se sem nastěhovali, je všechno divné. Jak si Alex říká - Nové město, nový život.
