,,Louisi!" uslyšel brunet své jméno, a proto zvedl hlavu od vyplňování papírů. Zamračil se, když uviděl Liama a vedle sebe člověka s kudrnatýma, dlouhýma vlasama tmavě hnědé barvy a s přívětivým úsměvem na rtech.
,,Liame!" zapřel se brunet rukama o stůl, ,,říkal jsem ti-"
,,Vím, vím, ale sám víš, že to tu sami nezvládneme, tak si to už přiznej. A proto jsem Harrymu zavolal místo tebe, protože vím, že ty bys to nikdy neudělal," nasadil na tvář úšklebek.
,,Neudělal bych to, protože jsem to udělat nechtěl!" naštval se Louis.
,,Ehm.. nerad vám do toho skáču," odkašlal si kudrnatý, ,,ale mám ještě dost práce, takže.. mohli bychom se teď podívat na tu restauraci?"
Louis se zarazil, když uslyšel chraplavý hlas. Otřepal se nad studeným mrazem, co mu přeběhl po zádech a neochotně přikývl.
,,Pojďme," zavelel Liam a vyšel na chodbu z Louisové kanceláře, ,,jednou mi budeš děkovat." řekl Liam s chytrým úsměvem, když viděl, jak ho Louis vraždí pohledem.
,,Ne nebudu, Liame," protočil očima Louis a koutkem oka zachytil úšklebek kudrnatého, co se mu začal tvořit na rtech.
ČTEŠ
ʀᴇsᴛᴀᴜʀᴀɴᴛ ˡˢ ✓
Fanfiction,,Harry," zabručel s úsměvem a zvedl pohled, načež se setkal se zelenýma, ,,jestli chceš marmeládu nebo nuttelu." zopakoval otázku, která se Harrymu hned vyhnala z hlavy. Kudrnatý se podíval na ty úzké rty a vypadne z něj otázka: ,,Můžu tě políbit?"...
