ʀᴇsᴛᴀᴜʀᴀɴᴛ ˡˢ ✓

8¦ can i kiss you?

Slunce vycházelo na obzor, celé město ještě spalo a taky náš Harry s Louisem. Oba leželi v manželské posteli, kam si Harry lehl po té co tam uložil modrookého.

Modrooký jemně zatřepal víčky a přitulil se k vyššímu. Až pak si uvědomil co udělal, proto rychle otevřel oči a zapřel se o loket. Párkrát zamrkal, aby si zvykl na světlo.

Podíval se na Harryho klidný obličej a nevědomky se usmál. Snažil se vzpomenout jak se tam vůbec dostal. Když odvrátil pohled, podíval se kolem sebe a uvědomil si, že vlastně není u něj doma. Uvědomil si, ze vlastně ještě ani Harry neví, kde bydlí, proto jej vzal k sobě.

Opatrně se zvedl a oddělal ze sebe deku, kterou byli oba zakrytí. Zarazil se když uviděl, že je převlečený, ale hned zatřepal hlavou, přičemž vstal z postele a přešel k židli, kde měl přehozené kalhoty. Potichu se oblékl a usmál se, když zjistil, že má na sobě Harryho triko. Přitáhl si ho k nosu a nadechl se. Jeho úsměv se rozšířil a pohledem zabloudil k Harryho stále spící tváři.

Jen si šťastně povzdychl a potichu vyšel z ložnice, kde za sebou hned zavřel dveře. U Harryho nebyl poprvé, takže už věděl co je jaká místnost nebo kde má různé ingredience v kuchyni. Proto se rozhodl udělat snídani za to jak se o něj kudrnatý postaral. A taky za to, jak při něj posledních pár týdnů vždycky stál, když se něco stalo.

Přešel do kuchyně, kde nejspíš vytáhl ingredience z ledničky. Stoupl si na špičky a otevřel vrchní skříňku, odkud vytáhl mouku. Potichu si pobrukoval písničku, co nedávno slyšel v rádiu a u toho nevědomky dělal palačinky. Sice mu to přišlo ohrané, ale věděl, že Harry palačinky miluje, proto to bude prostě klišé.

Kudrnatý se mu svěřoval, že vždy když byl Harry malý na snídani neměli nic jiného než palačinky, které si vyžadonil od své maminky. Celá rodina už z toho byla otrávená, ale nikdy nic neříkala, protože chtěla vidět Harryho úsměv, který vždy každému rozzářil den. Už od dětství měl ty své ďolíčky, které mu zůstaly doteď a každého vždy uchvátí.

Tak i Louise. Nemálo žárlil, když spolu byli někde venku a každá servírka i číšník mu dávali své čísla, ale nikdy by to nahlas nepřiznal. Nic spolu neměli, proto neměl proč žárlit. I přes to ten pocit nemohl dostat ze svého podvědomí a na každého člověka, který měl o kudrnatého zájem se mračil. Naopak jej vždy potěšilo, když papírek před ním roztrhl a vyhodil do koše.

Ovšem Harry vypadal, že si toho ani nevšiml. To se zase nedá říct o Liamovi, který se zdál, že před Louisem něco poslední dobou tají. Nechtěl to z něho tahat, ale bylo mu líto, že mu to neřekne. Je to přece jeho nejbližší kamarád. Louis taky Liamovi říká všechno. Liam věděl, že by ho Louis nikdy nezradil. Nikdy by to nikomu neudělal, ani tomu největšímu nepříteli. Sám věděl, jaké to je, když jej někdo zradí, proto to nedělal nikomu druhému. Nechtěl se snížit na takovou úroveň, jako lidi, co něco takového udělali.

,,Taková rána bych mohl zažívat po celej život," ozval se kuchyní hlas a Louis málem upustil pánvičku, na které smažil poslední palačinku.

,,Harry!" vykřikl vyděšeně a otočil palačinku. Kudrnatý se zasmál a přešel k nižšímu. Měl chuť kolem něj obmotat ruce a držet jej za úzký pas, při čemž by mu vtiskl polibek na tvář či do vlasů. Ale neudělal to. V poslední chvíli ruku stáhl a protřel si nos.

Díval se jak pokládá poslední palačinku a pohledem sjel na jeho obličej. Sledoval jeho jemný úsměv, který mu motal hlavu, jeho jemně červené tváře od studu, modré oči teď zakryté řasami, protože se díval dolů na palačinky.

,,Co koukáš?" zvedl k němu modrooký pohled a zadíval se do Harryho očí. Harrymu se zadrhl dech, když uviděl ty modré studánky a polkl knedlík co se mu udělal v krku.

,,Nic," krátce odpověděl a na tváři se mu objevil ďolíčkový úsměv. Modrooký zčervenal a jeho úsměv se rozšířil. Se zakroucením hlavy zase sklopil pohled a natáhl se pro marmeládu s nuttelou.

,,Nutellu nebo marmeládu?" zeptal se tiše a nezvedal pohled, ale cítil, že na něj neustále upírá pohled.

,,Hm co?" ušklíbl se a skenoval jeho oči, které neviděl skrz řasy.

,,Harry," zabručel s úsměvem a zvedl pohled, načež se setkal se zelenými, ,,jestli chceš marmeládu nebo nuttelu." zopakoval otázku, která se Harrymu hned vyhnala z hlavy. Kudrnatý se podíval na ty úzké rty a vypadne z něj otázka: ,,Můžu tě políbit?"

Podíval se zpět do modrých očí, které měly rozšířené zorničky. Modrooký po otázce ztuhl a zůstal šokovaně stát, dívajíc se na kudrnatého. Nic neříkal. Bylo ticho. Bylo slyšet jen tikání hodin, pověšené na zdi. Harry začínal být nervózní, v hlavě myšlenky, že to říkat neměl. Že jej vyděsil a on už se s ním nebude chtít nikdy bavit.

Jeho domněnky ho opustily, když modrooký skoro neviditelně zakýval hlavou. Harry si oddechl a nervózně se na něj podíval. Rukou oddělal Louisovi vlasy z čela a ten nervózně čekal co bude a očima těkal po jeho obličeji. Mezera mezi nimi se zmenšovala, jejich dechy se začaly míchat. Harry přesunul svou ruku na tvář modrookého a jemně si jeho tvář přitáhl k sobě. Přitiskl svoje čelo na jeho a přivřel oči.

Modrooký zavřel oči a své ruce přesunul na Harryho zátylek. Tím si Harryho přitiskl blíž až se jejich rty otřely o sebe. Louis nervózně vydechl a čekal až Harry překoná tu mezeru. V břichu se mu rozletěly motýlci a on se nad tím pocitem zátřásl. Všechno bylo pomalé, tak jak si Louis vždycky přál. Ani jeden z nich na nic nespěchal, užívali si ten moment. Vnímali toho druhého, dávali si pozor, aby neudělali něco špatně.

Harry přesunul svou druhou na bok modrookého a pomalu přitiskl své rty na jeho. V ten moment se oběma zatmělo v mysli a nemohli vnímat nic jiného. Kdyby teď někdo zvonil, absolutně by to ani jeden neslyšel. Harry pomalu pohl rty proti těm jeho, když se Louis odtáhl. Harry na něj vyděšeně podíval, ale usmál se, když uviděl, že měl zavřené oči a s úsměvem zkouslý ret. Usmál se ještě víc a pohladil jej palcem po tváři.

Modrooký otevřel oči, zadíval se do jeho zelených a řekl: ,,Řekl jsi jen políbit." uchechtl se laškovně a Harry ukázal své bílé zoubky.

,,Marmeládu," odpověděl Harry a zkousl si spodní ret, jak moc se chtěl usmívat.

Modrookému nejspíš chvíli trvalo proč to řekl, ale když si to uvědomil, nechal své tváře zčervenat a vrátil se k mazání palačinek.