Tma... to je to jediné co jsem viděl když jsem otevřel oči... Asi. Netuším jestli jsem je měl otevřené či zavřené.
Chtěl jsem se pohnout ale nešlo to... Ta bolest byla nesnesitelná.
Je tohle snad peklo a strávím zbytek své existence v temnotě za to jsem v životě udělal?
Nevím... Ale jsem vyčerpaný, možná bych si mohl na chvíli odpočinout. Teď když je pryč tak by se mi nemusela zdát ta noční můra...
No za to riziko to snad stojí... Jsem šíleně unavený...______________________________________
Já vím, tahle kapitola je hodně krátká ale hned bude náseldovat další.
Omlouvám se za případné chyby nebo překlepy budu dělat vše co je v mých silách aby tu žádné nebyly.
ČTEŠ
Jak to doopravdy bylo - Aftons family
FanfictionPředem upozorňuji, že tohle je moje AU, to znamená, že se to od skutečnosti může lišit a můžou tu být i přidané nebo odebrané postavy a také se zde vyskytují jisté časové "nepřesnosti" ale jak už jsem řekla je to můj alternativní vesmír. Tento příbě...