Je 13.6 a vstala jsem ze své houpací sítě.přišla jsem do kuchyně. Mama:Eleanor pojď se najíst Já:jo,jo a mami proč mi nechceš nic říct o tátovi?
Mama:Eli o tom jsme se už bavili Já:ale Mama: pojď se najíst Táta:poslechni Eli. Tak jsme se najedli.
Odpoledne
Já:mami já jdu ven Máma:dobrá ale ve 13:30 se vrať. Šla jsem ven ale zaslechla jsem takové šustění ve křoví. Sletěla jsem dòlů. A tam byl normální člověk. A krvácel hned jsem vzala šátek a zatlačila jsem ten šátek na ránu a odnesla jsem ho do takové chaloupky kterou mám od mích 8 let. Když jsem ho položila na zem. A ošetřila jsem ho a on promluvil On:jsem Jacob kdo ty? Já:já jsem Eleanor. Máma: Eleanor pojď domů Já:jo jdu Jajcob: Eleanor musíme se rozloučit Já:ne Jacobe Jacob:já jsem člověk ty ne. Zasekla jsem se a uvědomila jsem si že on nemá křídla. Lekla jsem se. Já:ty jsi člověk jaký to je jak to tam vypadá. A pak jsem si uvědomila že jsem ho nenechala ani nadechnout.Jacob:zastav takže teď se zeptám já jak jsem se sem dostal?
Pokračování příště
