Jen tak jsem polehávala na posteli, nudila jsem se, byly asi 3 hodiny ráno a já zase nemohla spát... Nevím co semnou poslední dobou je... Už tak 2 měsíce jsem se pořádně nevyspala... To je snad tak těžké prostě zavřít oči a nevnimat okolní svět? Asi ano... Když už jsem se rozhodla jít si dolů do kuchyně nalít pití, u kuchyňské linky jsem zahlédla mámu.
"Jakto že jsi vzhůru beruško? " fuj... Tohle oslovení nenávidím... Říká mi tak už od malička.
"Nemůžu spát." Odsekla jsem unaveně.
Nalila jsem si pití a bez jakýchkoliv dalších slov jsem odešla zpět k sobě do pokoje.
Sice jsem si řekla že už nebudu kouřit, ale ta krabička camelek se na mě tak hezky směje :( neodolala jsem a jednu jsem si vzala. Když jsem vylezla na balkon, do obličeje mě praštila neskutečné chladno. Mimochodem stojím tady jen v dlouhém triků od bráchy, které mi tady nechal než odjel do Olomouce.
Po dokoupení cigarety jsem utíkala domů. Pod peřinu do tepla...
Usla jsem, konečně.
Ráno bylo jako každé jiné... Otravné...mamin přítel Radek na sebe musí vždy strhává tolik pozornosti... Pořád ho něco bolí jen proto aby si ho máma všimla. Už mě to tady nebaví... Mohla bych už se konečně odstěhovat a osamostatnit.
"Mami" řekla jsem opatrně když máma dělala palačinky.
" Vadilo by ti hodně.... Kdybych jela na 2 měsíce k Davidovi?" Řekla jsem nevěřícím hlasem a počítala jsem s tím že mi řekne ne a zalez do pokoje zavolám tě až to bude hotové nic takového se naštěstí nestalo.
"A jaký k tomu máš důvod beruško?"
Zeptala se nechápavě.
" Nevím... Nemám nějaký důvod... Jen jsem celé dny zalezlá doma, nic nedělám a už mě to celkem unavuje..." řekla jsem a už jsem měla celkem hlad.
"Domluv se s Davidem." Odsekla takovým zvláštním tónem...
Mozna si říkáte proč se ptám mámy když mi je 20. Máma mi řekla že dokud žiju pod její střechou budu mít stejná pravidla jako když mi nebylo 18...celkem mě to štve...
Hned co jsem si snědla snídani jsem utíkala nahoru a šla zavolat Davidovi.
"No čaau prcku." takhle mi David říká pořád. Jsem prostě malá nemůžu za to že mám 163 centimetrů...
"Čauky Davčo, mám otázku." trochu jsem se bála že s tím bude mít nějaký problém...
"Jsem jedno velké ucho." řekl a uchechtl se do telefonu.
"Myslíš že bych mohla tak na dva měsíce přijet za tebou do Olomouce? Celkem se doma nudím, dlouho jsme se neviděli a chci být s tebou."
Vážně hodně jsem se bála že to nevyjde...
"No jasně!" vypískl do telefonu tak nahlas že mi asi upadlo ucho.
"Kdy přijedeš? Moc rád bych tě představil klukům! Budou moc rádi když přijedeš!" počkat co? Klukům? Jakým klukům?
"Emmm jakým klukům Davide?" celkem jsem to nechápala.
"No Petrovi a Calinovi..." když to David řekl zhrozila jsem se že s představou že bych byla dva měsíce v baráku s 3 klukama.
"No já nevím jestli tam chci jezdit... Nějak jsem změnila názor." Začala jsem je smát do telefonu a David taky.
"Ale notaak prcku přijeď bude sranda." David mě prosil ještě dalších 10 minut a nakonec jsem na to kývla... Já kráva pitomá...
Za dva dny jsem měla odjíždět. Měla bych si zbalit...
Takže Čauky koťátka moje! Jak už jsem říkala úplně na začátku. Tohle je moje první knížka takže úplně nevím co a jak, ale určitě se zlepším tak rozhodně čtěte dál! MILUJU VAAS <333
Alex :3
