Joker's game - Last fight

Obsessed doll 1/3

Takže komu nestačil desátý díl Joker's game, tak tady přidávám jedenáctý (dodatečný) díl. Bude o něco delší než byly díly normálně, protože sem musím nějak pokládat smysluplný závěr. No doufám, že se bude líbit a neukamenujete mě za to nebo nepověsíte do průvanu xD

[ Jinak na obalu máte Nao ;) Uvědomila jsem si, že jsem vám ji celou tu dobu neukázala xD ]

Ale i panenka má mysl a dokáže se sama rozhodovat. Ty v našem světě možná ne, ale tohle je jen hra. Svět, který ve skutečnosti neexistuje. Všechno je tu jen jako. Přestala jsem vidět jen tmu a otevřela oči. Předemnou bylo sklo. Viděla jsem svůj odraz - červenovlasou dívku s černými slzami v rudých očích. Všimla jsem si, že mám všude kolem sebe provázky. Očividně - jsem loutka. Provázky šli někam nahoru mimo vitrínu, abych stála rovně. Pohla jsem hlavou a zadívala se mimo vitrínu. Byla tam tma, ale nade mnou bylo světlo, které mě osvětlovalo. Stiskla jsem ruce v pěsti a přitáhla si je k tělu. Provázky to nevydržely a popraskaly. Stejně tak jsem si uvolnila zbytek těla. Silou jsem udeřila do skla, které se rozletělo na miliony střepů. Byla to jen hra, takže po chvíli zmizely. Vylezla jsem z vitríny a zadívala se na své tělo. Bylo z porcelánu, bylo seskládané dohromady. Moje černé slzy mi stékaly po celém krku a mířily na mou hruď. Tma se najednou změnila na manéž. Otočila jsem na vitrínu - zmizela. Na zemi ležely rudé šaty a na nich položený revolver. Přesně devět nábojů na děvět členů cirkusu. Oblíkla jsem si šaty a do vlasů si uvázala dvě velké mašle. Vzala jsem revolver a vyšla z cirkusu. "Tak teď si můžeme začít hrát!" usmála jsem se a nabila revolver. Vyšla jsem ze stanu a všude byla tma. Šla jsem dál a dál dokud jsem nedošla z neznámým dveřím. Byl na nich nápis "Poslední souboj" Ušklíbla jsem se a hrdě vstoupila dovnitř. Přede mnou se rozprostíralo Tokio. Stála jsem na střeše jednoho z nejvyšších domů a dívala se dolů. Dveře, kterými jsem přišla zmizely. Po ulicích nechodili lidé, ale horší věci - lidé, kteří již nebyli živí, zombie. "Tahle hra je naprosto jednoduchá ..." ozval se za mnou hlas. Otočila jsem se a tam stál Joker. "Máš devět nábojů, takže musíš zabít devět členů cirkusu. Ale dávej si pozor - nejsme tu sami. Stejně jako tebe, tak i nás můžou zabít ty zrůdy co se pohybují tam dole." ušklíbl se Joker. Přiblížil ruce k sobě a lehce tlesknul. Zafoukal silný vítr a já se ocitla na ulici. Ihned se na mě sesypali zombie. Nemohla jsem použít revolver, tak jsem prostě utíkala pryč dokud jsem nedoběhla do polorozpadlého obchodu, kde jsem za sebou zavřela dveře. Světla nesvítila, jen lehce problikávala. Sebrala jsem na zemi nožík a zkrátila si šaty do půli stehen. Ze zbylé látky jsem si udělala jakési pouzdro na revolver, které jsem si přivázala k pravé noze. Vzala jsem nožík a šla dál do obchodu. Najednou na mě zaútočila ta nechutná věc. Vzala jsem nožík a bodala ji, ale stále se po mě sápala. Shodilo mě to ne zem a já se praštila do hlavy. Z čela mi stékala krev. Zvláštní, panenka co krvácí. Sebrala jsem ze země kus kovové tyče a postavila se. Sebrala jsem všechnu sílu a rozmáchla se po té věci. Cítila jsem jak mě ohodilo něco teplého. Otevřela jsem oči a přede mnou leželo mrtvé tělo bez hlavy. Ta ležela někde v místnosti. Tělo po chvíli zmizelo. Já jsem byla potřísněná krví. Musela jsem hluboce oddechovat. Měla jsem strach. Tiskla jsem v ruce zkravenou tyč a zatla zuby. Uslyšela jsem dívčí křik. Rychle jsem se běžela podíval dál do obchodu. Za zbořeným regálem jsem viděla kaluž krve. Opatrně jsem se podívala za roh. Stála tam Wendy s pistolí v ruce a několik mrtvých zombie. Vypadala vyděšeně. Nechtěla jsem to udělat. Byla stejně vyděšená jako já. Seděla tam na zemi s výrazem naplněném strachem a hlavu si svírala v rukou. Třásla se. Tiskla jsem železnou věc v ruce a rozběhla se k ní. Silou jsem ji udeřila do hlavy. Skácela se k zemi a padla do bezvědomí. Namířila jsem na její hlavu revolver. Zavřela jsem oči a zmáčkla spoušť. Její tělo tam zůstalo. Dívala jsem na dívku s prostřelenou hlavou. Všude po podlaze byla spousta krve. Všimla jsem si, že na revolveru se objevil jeden motýl. Vzala jsem se tyč a vyběhla do ulic. "Wendy!" uslyšela jsem známý hlas.