Nikdo neví jestli je to jen legenda a nebo jestli Aslanova dcera opravdu existuje.
Proč tomu tak je ?
Nikdo ji nikdy neviděl.
-> Cover jsem dělala sama ♡
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Když mi čtyři sourozenci povedali všechno o Narnii, vydali jsme se na cestu.
Petr mě opět vzal na záda a díky tomu jsem viděla všude kolem a hlavně daleko do různých míst. Když člověk celý život sedí na vozíku, tak je tohle pro něj nový svět.
,, Všechno v pořádku, Viktorie ? " otázal se mě Petr. ,, Byla jsi chvíli mimo. "
,, Opravdu ? " nadzvedla jsem obočí. ,, Jenom jsem se dívala různě po krajině. " vysvětlila jsem, proč jsem byla zasněná.
Petr se uchechtl. ,, Je to tu nádherné, že ? "
,, Ano. " přikývla jsem. ,, A hlavně vidím strašně daleko a různé věci. "
,, To jsem rád, že se výhled líbí. "
,, Děkuji. " poděkovala jsem mu a dál se dívala všude kolem. ,, Podívejte ! " vykřikla jsem a ukázala na moře.
Všichni se tím směrem otočili a snažili se najít, na co jsem poukázala.
,, Znova ! " opět jsem si té věci všimla. ,, Co je to ? " nakrčila jsem tazávě obočí.
,, Nic nevidím. " řekla Zuzka a podívala se na mě. ,, Je to v moři ? " otázala se.
,, Ano. " potvrdila jsem ji to. ,, Viděla jsem ploutev, zelenou ploutev. " řekla jsem jim, co jsem v té vodě spatřila.
,, Ploutev ? " zamyslela se Lucinka. ,, To bude mořská panna ! " vykřikla nadšeně a běžela k již zmíněnému moři.
Ostatní se vydali za ní a těsně před mořem se zastavili.
,, Koukejte. " ukázal na mořskou pannu Edmund. ,, Plave k nám. " oznámil.
,, Poradím tě na zem. " řekl mi Petr a i se mnou sedl do písku. Pustila jsem se ho a sledovala to mořské stvoření, které bylo už skoro u nás.
Lucka a Edmund si sedli vedle nás.
,, Zdravím vás. " usmála se na nás opravdu nádherná paní. ,, Co vás sem přivádí ? " zeptala se a podívala se na nás všechny. Ovšem pohledem zůstala na mně.
Oči měla zelené, jak ten nejčistší smaragd na celém světě. Dlouhé černé vlasy, které ji zakrývaly ňadra a ploutev v téže barvy, jako její oči.
,, To vlastně zatím nevíme. " vydechla Zuzka, a také si sedla do písku, takže jsme seděli už všichni.
,, Nevíte ? " podivila se. ,, Vy nejste zdejší ? " zase všechny sjela pohledem.
,, Nejsme. " potvrdil ji to Edmund.
,, Počkejte. " mořské panně se rozzářily oči. ,, Vy jste jak mi králové a královny ? Z těch legend, které se o vás vypráví ? "
,, To máte pravdu. " usmála se Lucinka.
,, Ach, promiňte mi tu nezdvořilost. " sklopila hlavu. ,, Jmenuji se Siréna. " opět k nám pozdravila hlavu.
,, Velice nás těší. " pousmála jsem se na ni. Ona do mě znova zabodla svůj pohled.
,, V legendách se píše pouze o čtyřech dětech. Kdo jsi ty ? " zeptala se mě.
,, Já jsem Viktorie. " představila jsem se.
,, Princezna ? "
Zakroutila jsem hlavou. ,, Ne. "
,, Tak tedy královna ? " nadzvedla obočí.
,, Zase ne. " lehce jsem se studem začervenala. ,, Jsem pouze obyčejná holka. " vysvětlila jsem ji.
Siréna přikývla. ,, Ale nejsi tak obyčejná, jak říkáš. "
,, Omlouvám se, ale asi tak úplně nerozumím. " byla jsem naprosto zmatená.
Vždyť jsem před sekundou řekla, že jsem obyčejná holka a ona mi řekne opak. Buď mi nerozumí a nebo opravdu netuším, co by mohlo být špatně.
,, Tvé nohy. " ukázala pravou rukou na mé nohy. ,, Jsou jiné. Ne jako mé, ale také nemůžeš chodit. " řekla mi.
,, Jak to víš ? " překvapeně jsem vydechla.
,, Viděla jsem, jak tě jeden z králů nese na zádech, a také vidím spodní část tvých bot. " hlavou pokynula k mým podrážkám. ,, Nejsou ochozené. "
,, Jsi velice všímavá. " ozvala se Zuzka.
,, Toho jste si všimla dobře, královno. " přikývla. ,, Když jste mořskou pannou v moři, vidíte různé věci a naučíte se všímat si maličkostí. " usmála se.
,, Tomu rozumím. " řekla jsem. ,, Já sice nejsem mořskou pannou, ale zas za to pořád sedím na vozíku, takže si všímám všech věcí. "
,, Svět vidí jinak. " usmála se na mě.
,, Přesně tak. " úsměv jsem ji oplatila.
,, Nerad vás přepisuji, ale měli bychom jít. " ozval se po delší době Petr.
,, Mohu se zeptat, kam máte namířeno ? " svůj pohled otočila k Petrovi.
,, Za jedním našim kamarádem. " odpověděl ji. ,, A chtěli bychom se tam dostat než bude tma. " zvedl se z písku a protáhl si nohy než si mě zase vezme na záda.
,, Jestli půjdete přes les, tak si dávejte pozor. " varovala nás.
,, Cože ? Proč ? " zeptala se za nás za všechny Lucinka.
,, Nachází se v něm něco nebezpečného. " pořád mluvila tak tajemně.
,, Nemůžeš nám říct něco víc ? " zkusil se zeptat Edmund.
,, Je to má sestra. Ona vylezla na břeh a vzdala se své ploutve, tím pádem se už nemůže vrátit zpět do moře. " řekla nám příběh o své sestře. ,, Schovala se v tom lese a stala se temnou vílou. "
,, To mě moc mrzí. " řekla jsem
,, Nemusí. " podívala se na mě. ,, Byla zlá už jako mořská panna. Žádná škoda ji není. "
Jenom jsem kývla a chytila se Petra kolem krku, protože se dřepl přede mně. Chytil mě za stehna a vysadil si mě na záda.
,, Děkujeme mockrát za varování. " poděkoval jí Petr. ,, Moc rádi jsme vás poznali a snad se zase někdy potkáme. "
,, Potěšení na mé straně. " poklonila se hlavou. ,, Přeji vám hodně štěstí. " zmizela v moři.
,, Byla nádherná, nemyslíte ? " zeptala jsem se všech.
,, To ano. " souhlasila se mnou Lucinka.
,, Něco se mi na ní nezdá. " zamumlal Edmund.
,, Vždyť byla úplně úžasná. " namítla Lucka. ,, Také nás varovala před její sestrou. "
,, Pravda. " Edmund přikývl a jako první se vydal na cestu. My šli hned za ním.
