Nikdo neví jestli je to jen legenda a nebo jestli Aslanova dcera opravdu existuje.
Proč tomu tak je ?
Nikdo ji nikdy neviděl.
-> Cover jsem dělala sama ♡
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
K lesu jsme se dostali až za tmy. Petr rozkázal, že si uděláme tábořiště ještě na okraji oného lesa a vyrazíme zase až ráno.
Petr mě posadil na zem vedle Zuzky a Lucky.
,, Sedí se ti pohodlně ? " zeptal se mě.
,, Ano. " prikyvla jsem a vlastně tak trochu i zalhala.
,, Vážně ? " chtěl si být naprosto jistý.
,, Dobře. " vydechla jsem. ,, Moc dobře ne, ale zvyknu si. " ujistila jsem ho. ,, Když člověk pořád sedí na měkkém, tak pro něj tvrdá zem není příliš úžasná. "
Petr přikývl. ,, Chápu. " pousmál se. ,, Vážně to vydržíš ? " zeptal se mě ještě jednou.
,, Ano. " zasmála jsem se.
,, Dobře. Já a Edmund půjdeme nasbírat nějaké dříví, abychom mohli rozdělat oheň. " oznámil nám.
,, Buďte opatrní. " řekla jim Lucka.
,, Neboj, my jsme vždycky. " odpověděl ji na to Edmund a společně s Petrem vstoupili do lesa.
,, Uhm, to jim tak věřím. " vydechla Lucka a začala si hrát s kamínky.
,, Jak je znám, tak zase něco vyvedou. " přidala se Zuzka. ,, Nebo se pohádají. " dodala.
,, Pravda. " přitakala Lucka. ,, Vážně ti nevadí sedět ? " změnila téma a podívala se na mě.
,, Ne, vůbec. " usmála jsem se. ,, Už si začínám celkem zvykat. "
,, Kdyby jsi ale už nemohla usedět, tak si klidně lehni. " pověděla mi Zuzka.
,, Holky, nebojte, ano ? " podívala jsem se na obě dvě s úsměvem. ,, Dokážu si říct, když se mi něco nelíbí. "
Obě dvě sestry Pevensiovi přikývl a nastalo mezi námi ticho. Nevěděly jsme o čem si povídat, a také tu nebylo nic moc co dělat.
Dala jsem ruce za sebe a opřela se. Díky tomu jsem měla lepší výhled na nebe a nemusela tolik zaklánět hlavu. Hvězdy jsou tu hodně jiné, oproti těm na zemi.
,, Slyšely jste to ? " optala se nás Lucka. ,, Tam v křoví. " rukou ukázala na křoví kousek od nás.
,, Já nic neslyšela. " odpověděla jsem ji a podívala se na ono křoví, na které ukazovala. ,, Nemohl to být třeba králík ? Jsou v Narnii vůbec králíci ? "
,, Ano, jsou. " potvrdila mi to Zuzka. ,, Možná to taky nic nebylo. Nejspíš se ti jen něco zdálo, Lucinko. "
,, Co když zla sestra Sirény na nás poslala špeha ? " vyslovila svou strašidelnou myšlenku nahlas.
,, Myslíte, že o nás ví ? " otázala jsem se vystrašeně.
Jestli se u nás objeví a kluci tu ještě nebudou, tak kdo nás ochrání ? Holky budou moct utéct, ale co já ? Mně by určitě unesla.
,, Nedělej si s tím starosti, ano ? " Zuzka mi dala ruku na stehno. ,, Nejspíš to byl jen vítr nebo nějaké zvířátko. "
,, Uhm. " kývla jsem. ,, Určitě to nic nebylo. " zamumlala jsem si pro sebe, abych se trochu uklidnila.
,, Přesně. " souhlasila se mnou Zuzka.
,, Už zase. " vyhrkla ze sebe Lucka. ,, Dívejte. " ukázala opět na onen keř a opravdu, něco z tama vycházelo.
,, Hýbe se to. " poznamenala jsem. ,, Myslím, že to chce jít k nám. "
S holkama jsme netrpělivě a vystrašeně čekali, co z křoví vyleze.
,, Je to králík. " řekla Zuzka, když nebohé zvířátko vykouklo a ukázalo se nám tak. ,, Já to říkala. "
,, Je roztomilý. " uznala jsem a natáhla k němu ruku. ,, Pojď jsem, pojď. " trochu jsem zvýšila hlas.
Králík se na nás jen díval a nakonec ke mně přihopkal. Já si ho vzala do klína a začala ho hladit.
,, Králíci v Narnii nemluví ? " zeptala jsem se, ale pořád sledovala to chlupaté stvoření.
,, Vypadá to, že ne. " odpověděla mi Zuzka. ,, Vlastně vypadá úplně jako normální králík. "
Jenom jsem kývla a už zase zůstala potichu. Musela jsem se věnovat tomu chlupáčovi.
,, Už jsme zpátky ! " z lesa se vynořil Petr a hned za ním Edmund.
,, Ahojte. " pozdravila jsem je s úsměvem na rtech.
Kluci položili dříví na zem a holky jim začaly pomáhat s ohništěm. Já pořád pokračovala v hlazení králíčka.
,, Au ! " sykla jsem, když mě ten chlupáč kousl a někam odhopkal.
,, Jsi v pořádku ? " zeptal se mě Edmund a přisedl si ke mně.
,, Jo, jsem. " odpověděla jsem a zkontrolovala si ruku. ,, Pouze mě to zaskočilo. "
,, Dobře, podívám se na to. " přikývl a vzal mou ruku do těch svých. ,, Krev ti naštěstí neteče, ale radši ti to zavázám. " utrhl kousek látky ze svého trička a ruku mi tím obvázal.
,, Děkuji. " poděkovala jsem s úsměvem.
,, Za málo. " úsměv mi oplatil.
,, Zajímalo by mě, proč to udělal. " řekla Lucka a sedla si kousek od ohně, který už krásné hořel.
,, Možná se lekl toho ohně. " navrhla jsem. ,, Kousl mě totiž, když jste to zapálili. " dodala jsem.
,, Možná mu někdo dřív vyhrožoval, že si ho upeče. " zasmál se Petr svému vlastnímu vtipu. My ostatní jsme se k němu přidali.
,, Možná ano. " kývla jsem. ,, Bude vadit, když už si lehnu ? Jsem celkem unavená a zítra nás čeká náročný den. "
,, Jo, klidně. " řekl Petr.
Edmund se přišoupl víc k Lucince, abych si mohla pohodlně lehnout, což jsem také udělala. Nevím jestli mohu říct přímo pohodlně, ale aspoň jsem ležela.
,, Dobrou, Viktorie. " popřáli mi všichni dobrou noc.
,, Dobrou. " přání jsem jim oplatila a zabral a oči. Než jsem se nadále, upadla jsem do říše snů.
