Než stačili Karel a moje páníčka něco říct, vtrhla do bytu Millie. On ji zabil! On zabil Kokosku! řikala Millie s brekem. Karel pak začal křičet "podívej co jsi udělala"! A moje panička zakřičela "zlý pes"! Potom se oba nahnuli k holčičce a začali jí utěšovat. Karel se na mě podíval a řekl, že musím z domu. Netušila jsem co to znamená, ale věděla jsem, že to není nic dobrého. Karel mě zavolal ke svému autu. Možná někam jedeme, ale nevypadalo to, že jedeme na výlet nebo pro novou hračku. Skočila jsem do auta a přemýšlela nad tím, proč mi to ta kočka udělala? Snažila jsem se jí pomoci a ona se takhle odvděčí? Nejspíš mě v domě nechtěla a já se tak moc snažila. Když jsem přestala přemýšlet nad tou kočkou, čekala jsem, kam mě Karel odveze. Zastavili jsme u lesa. Karel mě vybídl, abych vystoupila. Jelikož byla tma nic moc jsem tam neviděla, ale bála jsem se, že by na mě Karel začal zase křičet, tak jsem rychle vystoupila z auta. Pak jsem zaslechla už jen pouhé "hodná holka" a Karel odjel, ale beze mě. Zůstala jsem sama opuštěná v tom lese. Poprvé jsem poznala co je to vlastně strach. Nikde tu nebyl teplý pelíšek, nikde tu nebyla miska s jídlem. Nezbývá mi, než tu přespat. Lehla jsem si do hromady listí a zanedlouho jsem usnula.
ČTEŠ
příběhy psích hrdinů
NouvellesTento příběh je psaný podle reality. Bohužel jsem musela pár věcí změnit nebo upravit. Snad se i tak bude líbit