Pod hladinou reality

22 1 0
                                    

Hoj, krajané. Již to bude dekáda století, jež hlavu láme tajemství stínů zjevujících se na stranu severní či jižní každého města našeho. Já, Drian z Kromu, již záhadu, jež hlavu lámala nespočet druhů v oboru mém, v němž kterém se na zoubek záhadám podívám, vyřešil. A tato skutečnost nezůstavše v mysli mé zamknutá. I vy skutečnosti stínů těchto tajemných zříte. Avšak varovati vás musím. Pravdu, již skrývají stíny tyto, nemusí býti lehké pro každého snésti. Jste-li tvory citlivými či ve lži zůstati hodláte a chcete-li, aby názor váš na svět tento zůstal jaktěživ nedotčen, zanechte hned předčítání zprávy této, sic bolest z pravdy vás postihnouti může a nikdy již jako dříve býti nemusíte. Já své varování vydal. Nepokoušejte se mi za to křivditi, přečtete-li si vše až do konce samého a ovlivní zjištění mysl vaši či názor váš. Já své varování vydal.

Stíny se mi zmapovati a tvar jejich získati podařilo. Avšak zjištění tvaru těles, jež stín takový vrhati musí, i mne samotného vylekalo. Co se tvaru týče, jistojistě o nápisy jako mraky veliké jít musí. Nehodlám si troufati tvrditi, jaká osoba mohla by za takovým činem státi, avšak přesvědčen jsem o původu stínů tajemných. Tvrzení mé dosti šílené může se zdát, však hluboké je. O mapu jíti musí, o tom pochyb není žádný. Mapu, jež někdo nad námi stojící zakreslil. Stín každý mnou měřený podporuje skutečnost tuto. Stín u Kromu se tyčící, nepochybně slovo krom znázorňuje. U Alu zas ale jsem našel. U Hvězd slovo hvězd zas stín svůj vrhá. Jen jedinou skutečnost se mi ve snažení mém objasniti nepodařilo. Tušení žádného nemám účel jaký umístění názvů mají. Vždy v jedné řadě stojí, mezery stejné mezi nimi.

BizárumKde žijí příběhy. Začni objevovat