6.část

139 5 0
                                    

Ráno

(Pohled Dejana)

Už je to týden co jí je špatně nevím co jí je. Už je to trochu lepší, ale pořád zvrací, má horečku, kašel. Byla i u doktora, řekl jí že bude v pohodě, ale že se nemá rozčilovat a ani být ve stresu a hlavně má ležet ale to Ema nedodržuje. Pořád něco dělá.:). Vzbudil jsem se bylo 10:08 Ema ještě spala. Potichu a pomalu jsem v stal a začal dělat snídani. Myslim si že jak Ema mela ty drogy tak potom nastidla.

(Pohled Emi)

Ráno jsem se vzbudila a vedle mě nikdo nebyl, šla jsem se podívat do kuchyně bolela mě pořád hlava a bylo mi špatně, když jsem došla za Déjou ,,Brouku ja to udělám" ,,ne ne me to celkem baví jdi si lehnout a nebo sednout ty marode" šla jsem si teda sednout ke stolu.

Dejan už to měl udělaný a podal mi talíř s jídlem.

,,Děkuji" pousmála jsem se.

,, Nemáš zač" taky se na mě usmál

,,Mohli by jsme jit ven se projit a ne byt zalezla doma a skoro v depresich"

,,Emicko až ti bude lépe a nebudeš nemocná tak pujdeme"

Být pořád v posteli a nic nedělat a být zavřená doma je depresivní. Dejko mi vše zakazuje sice doktor řekl, že mám ležet ale nebaví mě to doktor neví co mi je ale prý, že dnes máme přijít a, že prý to budou moct vytáhnout nevěděla jsem co myslí ale, že si není ještě jistý takže se nasnídáme a pojedeme.

,,Mě se moc nechce jet" falešně jsem se usmála

,,Já vím že se bojíš ale to dáš" usmál se

,,Dobře děkuji" řekla jsem mu

,,Nemáš za co" usmál se a obejmul mě

,,JOJO" obejmutí jsem mu opětovala

Už jsme byli u doktora a řekl mi, že musím na operaci že mám zánět slepého střeva. Trochu jsem se klepala a Déja to viděl tak si sedl vedle mě a držel mě za ruku, že si mě tu už nechají. Nikdy jsem nebyla na operaci. Odpověděla jsem mu, že ne, že tu nemám věci a tak. Déja mi řekl, že pro ty věci zajede.

(Pohled Dejana)

Když jsem zjistil co je Emě tak jsem viděl jak se klepe sedl jsem si vedle ní a držel za ruku trochu se pousmála ale nic moc. Bál jsem se oni že se jí něco na té operaci stane, ale už jsem v autě a jedu své princezně pro věci. Byl jsem doma sebral jsem pár věcí a dal do tašky a jel jsem zpět za Emou. Už jsem byl u Emi byla na pokoji číslo 256 . Přišel jsem tam, Ema začala být šťastná a řekla mi, že jde na operaci ještě dnes byl jsem taky šťastný. A že to bude mít brzo za sebou.

Uběhlo pár hodin a Emu začaly uspávat když už byla uspaná, tak šla na operaci čekal jsem před sálem.

Uběhla asi jedna hodina Ema už byla na pokoji hned jsem šel za ní a byl jsem tam celou dobu přijel David i s Martinem tak jsme si povídaly. Po dvouch hodinách se Ema začala probouzet. David si toho všiml a začal mi to říkat zavolaly jsme doktora ,, To bude dobrý" řekl nám.

(Pohled Emi)

Začala jsem se probouzet a bolelo mě celí břicho, když jsem se podívala po pokoji byl tam Martin, Dejko a Davča. Začli na mě mluvit, pak tam přišel doktor a kluci byli ticho začal mluvit, že se nemám rozčilovat a, že se nemám unavovat, že by mě mohla bolet jizva občas a , že si můžu roztrhnout ztehy a začal mě poučovat ze vším jsem souhlasila a, že bych mohla zítra ráno domu.

˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙

Ráno

Už je ráno a dnes jdu domu. Dejan přišel vzal mě do náruče a šli jsme do auta, řekla jsem mu že umím chodit, ale nenechal si to vymluvit.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Čauky nemáte nějaký nápady co bych mohla udělat za další část ? nic moc mě nenapadá uvidíme se ve čtvrtek.:)

Podvedl mě :( Psycho Rhyme Grey 256 DorianKde žijí příběhy. Začni objevovat