Byla temná noc a měsíc osvětloval krajinu stříbrnou plachtou. Mlha dodávala krajině tajemnost. "Mráz, hlad žízeň stesk po rodině a domově, po přátelích. Dokonce i stesk po škole." Takhle se cítil patnáctiletý Viktor, když se rozhodl vydat se na honbu za rubínem. Ale on se ho vydal hledat z jiného důvodu než ti, co po něm pátrali před ním. Oni chtěli slávu, moc, peníze a nesmrtelnost. On chtěl něco jiného, on chtěl osvobodit svého otce z vězení, do kterého se dostal, když se zjistilo, že je démon. Ne v tom smyslu, že byl zlý, ale byl prostě jiný. To víte, jakmile máte rohy, ocas a rudé oči, lidi si na vás začnou ukazovat prstem a šoupnou vás za katr, protože se vás bojí. Ale on nikdy nikomu neublížil. Dokonce se zamiloval do anděla, pravého anděla s křídly a svatozáří. Jeho matka byla velmi milá, krásná a chytrá žena s velkým smyslem pro humor. Tím se lišila od ostatních andělů, kteří byli spíše vážní a lidskému humoru moc nerozuměli. Andělé trávili celé dny hraním na harfu a poleháváním na mráčcích v nebi, zatímco démoni měli v oblibě okrádat a někdy dokonce i zabíjet lidi v temných uličkách. Viktorovi stále nešlo do hlavy, jak se jeho rodiče mohli poznat, když každý žil v úplně jiném světě. Ale to teď odbočujeme. Před pár týdny, když byl Viktor se svým otcem rybařit, za nimi přišli stráže a odvedli Viktorovi otce před očima. A nejhorší na tom bylo, že s tím nemohl vůbec nic dělat, ale počkat, mohl. Kdyby našel červený rubín, mohl by ho vyměnit za svobodu svého otce a svobodu spusty dalších neviných démonů, jako byl právě on. Když běžel po tom incidentu se strážemi domů za svou matkou a řekl jí co se stalo a co má v plánu, ku podivu se nezhrozila, jak čekal, ale začla mu balit na cestu! Prý že na tenhle den s jeho otcem čekali už dlouho a báli se ho, ale musel jednou přít a že to jednou, bylo právě dnes!
