Louis je dvacetiletý kluk, který pracuje v malém obchodě s potravinami a nemá moc peněz. Jednoho dne se tam objeví kudrnatý, hnědovlasý mladík se zelenýma očima a Louiho už na první pohled zaujme. Harry je hodně bohatý a nikdy neměl vztah. Vždy když...
Když jeho hluboký a mužný hlas dolehl k mým uším musela jsem si říct, jak nezkutečně sexy zní.
„A-ahoj" Oplatil jsem mu pozdrav.
Určitě v mém hlase musel slyšet jak moc nervózní právě sem, protože se na mě podíval jeho klasickým úšklebkem a mě nezbývalo nic jiného než si opět říct jak moc sexy ten jeho pohled byl.
„Copak? Snad se mě nebojíš" Prohodil do ticha a díval se mi upřeně do očí až mi z toho běhal mráz po zádech.
„Nebojím" Jednoduše jsem mu odpověděl na jeho otázku a jen nedočkavě čekal co mi ještě řekne.
Harry ale nevypadal na to, že by chtěl ještě něco říct.
Jak jsem si myslel, už nic neřekl a vydal se úplně stejně jako včera najít to, co potřeboval, takže alkohol.
Když přišel k pokladně, opět mi to tam jen tak s nezájmem hodil a čekal, až mu to namarkuju.
„Bude to 9,39, jako včera" Jemně jsem se pousmál a díval se mu upřeně do jeho krásných špenátově zelených očí. On pouze vytáhl peněženku a podal mi bankovku, přičemž jsme se nevinně dotkli konečky prstů.
V tom okamžiku jako kdyby v mém těle vypukl obrovský ohňostroj. Najednou jsem cítil jak se celým mým tělem rozlilo příjemné teplo a já jsem jen chtěl abych toto cítil už navždy. Ten pocit byl tak moc příjemný. Nejde ani popsat jak zvláštně ale krásně jsem se cítil.
Harry ale nevypadal jako kdyby si vůbec všiml, že jsme se nějakým způsobem dotkli. Nebudu lhát, trochu mě to zamrzelo. Ale co už.
„Nemáš v sobotu večer čas?" Řekl po chvilce jako kdyby ho to vlastně ani nezajímalo.
Počkat cože? Myslí to vážně? On semnou chce někam jít? Co když to je rande?! Třeba si dělá jen srandu..
„No asi ano" Odpověděl jsem nejistě, protože jsem absolutně netušil co z něho vypadne a proč potřebuje vědět jestli mám v sobotu čas.
„A nechceš přijít na párty? Celej víkend mám totiž volnej barák a bude tam fakt hodně lidí tak jestli nechceš přijít?"
Aha takže žádný rande. To jsem si mohl myslet. Ale tak co jsem taky mohl čekat, kdo by semnou taky chtěl jít na rande žejo. Párty zní ale taky hodně dobře a navíc už jsem dlouho na žádné nebyl. Naposledy jsem byl snad někdy ve čtvrťáku na střední.
„Tak jo, přijdu rád" Přeslazeně jsem se na něj usmál a podal mu jeho nákup.
„Pak ti pošlu adresu" Mrkl na mě a s bouchnutím vchodových dveří rychle opustil obchod. ———
K večeři jsem si namazal jen chleba s máslem a šunkou, pak jsem se šel jen rychle osprchovat a vyčistit si zuby.
Celej večer jsem čekal na to jestli se mi ozve nebo neozve ale přeci jen mi slíbil, že mi tu adresu pošle, tak doufám, že se na mě nevykašle.
Po chvilce jsem se ale zprávy dočkal.
Harry: Ahoj, hele víš jak je náměstí kousek od obchodu kde pracuješ?
Me: Ahoj, jo vím
Harry: Tak na tom náměstí je takovej velkej moderní dům jestli víš
Me: Asi vim jakej myslíš, ale nejsem si jistej
Harry: Tohle je on
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Me: To je tvůj dům?
Moc dobře vím co to je za dům. Už když jsem byl malej tak jsem kolem něho chodil s mámou a vždycky jsem si přál, že až vyrostu tak budu právník nebo doktor a postavím si úplně stejnej. Možná i lepší. A jak jsem skončil? V malém bytečku do kterého jsem rád, že se vejdu a pracuji v ještě menším obchodě, kde mám plat tak na nájem.
Chodím na to náměstí a kolem tohohle domu už několik let, ale nikdy jsem si Harryho nevšiml. Pamatoval bych si kdybych ho někdy viděl. Je to trochu zvláštní.
Harry: Tak když jsem řekl, že mám přes víkend volnej barák tak jsem myslel, že ti dojde že je to u mě doma :D
Jasně, že mi to došlo, ale zeptal jsem se spíš protože jsem byl překvapený, že tenhle dům patří zrovna jemu.
Me: Jasně promiň, v kolik mám přijít?
Harry: Přijď okolo desátý, v tenhle čas se to většinou začíná nejvíc rozjíždět.
Me: Dobře, těším se :)
Harry: Já taky;)
Lehl jsem si do postele, zhasl světlo a ještě předtím, než jsem usnul jsem si představoval všechny možné věci, které by se v sobotu mohli stát. Všechny ale končili stejně...U Harryho. ———
Dneska je pátek, což znamená, že zítra je ta párty a já jsem kurva moc nervózní.
Co když se nějak ztrapním. Nebo co když si Harry ani nevšimne, že tam jsem? Pokud mě ani nepozdraví tak nejspíše odejdu. Protože tam jdu upřímně jen kvůli němu.
Těším se až přijdu domu a budu se moc psychicky připravit na zítřek. Neštěstí mi to ale v práci dneska utíká nějak rychle za což jsem rád. Zatím sem přišli asi jen dva zákazníci, takže sem ani nemusel nic moc dělat a jen jsem se po dlouhé době koukl na nějakej seriál a projel jsem všechny své sociální sítě.
Doufám, že do té doby neumřu nervozitou.
. . . . . . .
ahoooooj mám tady další kapitolu!! doufám, že se Vám líbila❤️ Užijte si zbytek večera!!!
