Návod na chov knihomola

Knihomolové v průběhu dějin

Jak jsme slíbili, tak Vám nyní přinášíme i část o knihomolském vývoji, historii a geografickém rozložení po Zemi. Ovšem i přes veškerou naši snahu se nám nepovedlo dát dohromady dostatečné množství informací, jelikož po světě existuje jen velice málo odborníků, kteří by na toto téma uskutečnili nějaký opravdový výzkum.

Knihomologie je až žalostně málo prozkoumaný obor, moc lidí se jím nezabývá... Ale pro Vás, naši milou zákaznici / milého zákazníka jsme samozřejmě učinili maximum. Tak tedy níže naleznete práci jednoho anonymního knihovníka, který nám dal svolení jeho dílo zveřejnit a místy lehce upravit. Přejeme Vám příjemné čtení.

PRVNÍ KNIHOMOL:

Toto je téma na velice dlouhé povídání a vlastně skoro nic o něm nevíme. První knihomol? Jak? vůbec vypadal? Jak bychom jej mohli definovat? CO z něj vlastně činilo již vyvinutého knihomola a ne pračlověka? Odpovědi na tyto otázky pravděpodobně nikdy nenajdeme. Je to totiž stejné jako u Homo sapiens sapiens. Ale to trochu předbíháme.

Kdysi dávno jsme my, lidé, a i knihomolové byli jeden a ten samý druh a ono rozdělení přišlo až o něco později. Náš poslední společný předek je dnes vědci nazýván australopitekus. Ovšem jedná se samozřejmě o domněnku poskládanou z různých střípků a fakt, která se nám podařila získat. Co se týká knihomologeneze nemůžeme si být jistí snad ničím...

Dále se naše vyprávění přesouvá až do doby kamenné, časů lovců a sběračů. Z těchto dob máme již poměrně přesvědčivé důkazy, ale dnešní vědci a "odborníci" jsou vůči nim tak skeptičtí... Každopádně asi všichni znají proslulé jeskynní malby. Ty jsou výtvorem tehdejších výtvarně talentovanějších jedinců, no a kdo jiný by jimi měl být, než naši opomíjení knihomolové?
Něco namalovat v době kamenné nebylo jen tak. Prvně bylo potřeba sehnat vše potřebné pro výrobu barev, pak nějaké klacíky na detaily, jelikož na všechno prsty zkrátka nestačily a zkrátka než se to všechno dalo dohromady, nevydržel u toho úplně každý.
Ti méně trpěliví šli třeba lovit mamuta, sbírat kořínky anebo se museli starat o děti, takže práce malířů se ujali knihomolové. A jak jim to pěkně šlo, že?

V té době byli ve své tlupě váženými členy, ovšem co se týká fyzické síly, moc dobře na tom nebyli, a v důsledku toho se jim nedostávalo dostatečného množství potravy. Vše, co si buď pracně získaly anebo ukradli si museli šetřit, protože nevěděli, kdy se jim zase něco takového poštěstí.
Potřebovali něco jako my dnes máme ledničky, takže nějaké chladné a temné místo, skrýš, chcete-li. Už před takto dlouhou dobou byli první knihomolové velice vynalézaví, takže netrvalo dlouho a vynalezli první chladicí boxy. Jednoduše na nějakém stinném místě či v jeskyni vyhloubili díru, dovnitř naskládali všechny potraviny a zavalili ji plochým kamenem. Celý tento výtvor ještě samozřejmě zahrabali listím. Díky takovému důmyslnému vynálezu dost možná přežili až dodnes.

DRUHOVÁ ROZMANITOST A VÝSKYT:

Jak jistě víte (a pokud ne, tak si najděte kapitolu jménem "Druhy knihomolů), dělíme Homo liberus do několika kategorií, a to nejen podle druhu jich preferovaného čtiva. Rozlišujeme i jejich vnější znaky, jako je třeba barva pleti anebo tvar vlasu.
Této kategorii ovšem netřeba věnovati se dlouho, jelikož je velice podobná jako u Homo sapiens sapiens. Oni tak nějak knihomolové už od pradávna žili po našem boku a mnozí z nás si to ani neuvědomují. V dobách středověku bylo sice kritičtější období a kolikrát se museli schovávat v klášterech, ale jak víme, nakonec se udrželi až dodnes. Ovšem jejich počet příliš nestoupá... ale o tom jindy.

Knihomoly bychom našli úplně po celém světě, stejně jako lidi. Dokonce i třeba v Grónsku, i když tam jsou vzácní. Někdy byste ani knihomola nerozlišili od člověka, který se v daném regionu taktéž narodil. Jediné co, tak je u něj vyšší pravděpodobnost brýlí, skoliózy či jiného extrémního zakřivení páteře a možná okousaných nehtů, zvlášť u těch preferujících napínavé příběhy.

K tomuto tématu už není moc co dodat. Druhová rozmanitost a výskyt je zkrátka velice podobný tomu našemu.

KNIHOMOLOVÉ DNES:

Dnes máme tyto dobré tvory převážně jako "domácí mazlíčky" či jakousi formu antinudové terapie. To už si každý může nazvat jak chce, každopádně musíte uznat, že občas je s nimi docela legrace...

 Zde tedy končí ona ne příliš dlouhá práce. Anonymnímu knihovníkovi tímto srdečně děkujeme za ochotu.

Pokud máte nějaké dotazy, neváhejte se nám ozvat.