Veček (Krteček X Večerníček)

Můj celoživotní crush

Pohled Večerníčka
Byl krásný letní večer, když jsem se projížděl na své jednokolce a u toho pozoroval hvězdy. Jsem velice zkušený řidič jednokolky, ani se nemusím dívat na cestu. Abych to uvedl na pravou míru, v roce 2015 jsem vyhrál mistrovství světa v jízdě na jednokolce.
Dnešní den mi však bohužel nepřál. Když jsem se tak díval na oblohu a hledal malý vůz, najel jsem na větší kamínek a zřítil se z kopce. Nebyl to však kdejaký kopec, byl to nejstrmější kopec v okolí. Rozmázl jsem se na asfaltu, spadla mi má papírová čepička a někam se zakutálela.
Jelikož nemám regenerační schopnosti, došlo mi, že budu muset zavolat doktora. Mobil jsem však nechal doma. To jsem ale debil, co milé děti?

Tak jsem tam už půl hodiny jen tak bezmocně ležel, jelikož tu auta jezdí tak jednou za uherský rok. Nemohl jsem se ani pořádně hýbat, protože jsem měl nohy i ruce sedřené snad až do morku kostí a bolelo mě celé tělo. Ach já vůl, ach já blázen.

Když jsem tak přemýšlel, že i sebevražda pomocí pistole by byla milosrdečnější, uslyšel jsem chroupání štěrku. Někdo sem šel a já jsem byl vážně vděčný.
,,Nestalo se ti nic? '' zeptal se ten někdo. Jako vážně? Hloupější otázku jsem neslyšel. Jasně, vůbec nic se mi nestalo, jenom tady ležím na zemi bez hnutí.
Silou vůle jsem se otočil, abych viděl dotyčnému do obličeje. Hned, jak jsem to udělal mi došlo, že to asi nebyl nejlepší nápad. Celým mým tělem projela vlna bolesti.
Když jsem dotyčného spatřil, nemohl jsem uvěřit vlastním očím. Byl to Krteček a já neměl slov. Můj celoživotní vzor a crush! Vždy jsem jen snil o tom, že ho jednou potkám. Každý den jsem se díval na televizi jen, abych ho spatřil. Hrál sice v mém pořadu, nikdy jsem se s ním však nesetkal.
Nemohl jsem si pomoct, ty jeho jasně černé oči ve mně vyvolávaly nepopsatelný pocit. A ten červený kawaii nosík, ach bože, to je euforie. Kdyby to bylo možné, díval bych se na něj od rána až do noci a nejen to. Tvrdě bych ho mrdal. Ach bože, jak skvělý pocit by to byl.
Potom mi však něco docvaklo, jakto že mluví? Nikdy dřív jsem ho v televizi mluvit neslyšel. Vždycky dělal jen takové ty kawaii zvuky a já si představoval, jaké steny asi musí dělat při sexu.
Krteček mě vytrhl z mého přemýšlení: ,,Pomůžu ti se zvednout, pojď."
Snažil jsem se spolupracovat, avšak mé tělo mě bolelo tak moc, že to prostě nešlo.
,,Já se omlouvám, ale hrozně moc to bolí," řekl jsem mu a udělal na něj psí oči.
,,Promiň, nenapadlo mě, že to bude bolet tak moc. Vezmu tě do náruče."
Vážně mi právě řekl, že mě vezme do náručí? Ja šílím, AAAAA!!! Jak mě opatrně nadzvedl, aby mi nic nepochroumal, jak roztomilé.
,,Vezmu tě ke mně domů a ošetřím ti rány. Myslím, že jsem v tom dost dobrý a žádného doktora potřebovat nebudeš," usmál se na mě a podepřel mi hlavu.
Vážně mi právě řekl, že mě vezme k sobě domů? Ó můj bože! Kdybych teď stál na zemi, nejspíš bych skolaboval a spadl bych. Jelikož jsem však byl v jeho náruči, jen jsem zčervenal jako rajčátko. Bylo mi jasné, že si toho všiml, protože se šibalsky usmál.