7.

155 16 0
                                    

Všechno bylo ve zprávách, všichni o tom věděli. Letošní 1A byla velmi populární. Nehledě na to, že se blíží U.A. Sportovní festival. Vážně moje quirky nejsou moc určené k boji. Ano, mám více quirků, snažím se, aby o tom moc lidí nevědělo, přece jen, měla bych být na sportovním festivalu hlavně nepředvídatelná. Před školou jsem potkala Shota.
K: ,,Hej, Shoto!" On se otočil a zastavil se.
S: ,,Ahoj, co potřebuješ?"
K: ,,Nemůžu jít do školy s normálním člověkem?"
S: ,,Aha."
K: ,,Ale vlastně se tě taky chci zeptat."
S: ,,Poslouchám."
K: ,,Co si myslíš o Dekuovi?"
S: ,,Chová se hrozně divně, přijde mi-"
K: ,,Že má něco společného s All Mightem."
S: ,,Jo."
K: ,,Vždy když jsem se ho ptala, hrozně znervózněl."
S: ,,Ale Jak by se mohl jen tak objevit člověk se stejným quirkem?"
K: ,,Nevím, jen mi přijde, jakoby svůj quirk neuměl ovládat." Shoto přikývl.
Přišli jsme do třídy, šli si sednout do lavic a za mnou přišel Kiri.
Ki: ,,Nazdárek Rin. Nevadí ti, že ti tak říkám?"
K: ,,Ahoj, vůbec ne, potřebuješ něco?"
Ki: ,,No, chtěl jsem se zeptat, jestli bys nechtěla dneska jít třeba na zmrzlinu?"
K: ,,Noo, můžem."
Podívala jsem se do vedlejší lavice. Shoto měl ruce zatnuté v pěst a koukal se na nás, co mu je?
Ki: ,,Tak ahoj."
K: ,,Ahoj." A odešel.

Po škole jsme šli s Kirim na tu zmrzlinu.
Ki: ,,Nooo a co tě třeba baví?"
K: ,,Trénovat."
Ki: ,,Můžeme někdy klidně trénovat spolu, teda jestli chceš."
K: ,,Pro mě za mě."
Přišli jsme ke stánku a týpek se nás zeptal, jakou si dáme.
Ki: ,,Já si dám třeba jahodovou."
K: ,,Čokoládovou."
Dal nám zmrzlinu, Kiri to (ačkoliv proti mojí vůli) zaplatil, my jsme poděkovali a odešli si někam sednout.
Sedli jsme si do parku na nedalekou lavičku.
Ki: ,,Ehm, no, jak se máš?"
K: ,,Ujde to."
Ki: ,,Super."
K: ,,A ty se teď bavíš s Katsukim, že?"
Ki: ,,Asi jo, beru ho jako nejlepšího kámoše, ale Bakugo mě tak podle mě nebere."
K: ,,To by taky musel mít city, víš?" A zasmáli jsme se.
Ki: ,,Podle mě city má, jen podle něho je projevování citů ponižující." Pokrčila jsem rameny a dál jedla zmrzlinu.
Dojedli jsme, rozloučili se a šli domů.
Lehla jsem si do postele a spala.

Vzpomínky zůstanou |•MHA fanfikce•|Kde žijí příběhy. Začni objevovat