Winter Holiday | Niall Horan ♡ ✔

Second

Olivia

Strašně moc jsem se styděla.
„Samozřejmě že ano." Usmál se Harry a já mu podala mobil. Vyfotil nás všechny a poté se dokonce každý vyfotil se mnou samostatně.
„Já ehm děkuju moc." Naposledy jsem objala Nialla a rychlejším krokem odešla z posilovny.
Co se to právě stalo? Vždyť já vážně potkala mé oblíbené zpěváky uprostřed hor.
„Tak co spokojená?" Usmál se Jay a objal mě kolem ramen. Jay je můj nejlepší kamarád už od prvního dne kdy jsme se potkali. Opravdu si rozumíme, ale jediné co mi vadí je že je stejně ochranářský jako Jaden. I když já se jim, po tom co všechno se stalo minulý rok, nemůžu divit.
„Ani nevíš jak moc. Pořád tomu nevěřím." Odpověděla jsem mu a vešla do našeho pokoje. Pak jsem zaplula do koupelny a udělala ze sebe zase člověka. Vzala jsem si pohodlné oblečení, protože půjdeme na oběd. Sice asi až za půl hodiny ale tak to nevadí.

„Liv pojď! Už máme hlad!" Křikl James když jsem už mířila k nim.
„Ježíš vždyť už jsem tady." Odpověděla jsem mu a odešla ven z apartmánu jako první.
„Hmm dáme si něco pořádného." Oznámil nám Jack a plácal se po břiše.
„To jo protože odpoledne jdeme na procházku po okolí." Přikývl Josh a to už jsme vcházeli do restaurace. Všimla jsem si jak na mě koukala skupinka dětí tak ve věku dvanáct až patnáct. Než jsem se stihla usadit jedna holčina z té skupinky.
„Ahoj ty jsi Olivia Smith že? My s kamarády hrozně rádi sledovali tvé závody. Já díky tobě začala jezdit na snowboardu." Usmála se a pak mě objala. Omluvila jsme se klukům a odešla s tou dívkou k jejich stolu.
Povídala jsem si s nimi a pak jsme se i vyfotili. Zjistila jsem že mě sledují už dlouho. Já totiž byla poprvé na olympiádě když mi bylo teprve dvanáct. Ano byla jsem v tom fakt dobrá. No co trochu zvýšení ega mě nezabije.
„Tak ahoj snad se brzy zase uvidíme." Zamával mi naposled myslím že Alex. Také jsem zamávala a vrátila se ke stolu kde už seděli kluci.
„Znali tě že?" Podíval se na mě smutně Jaden a já jen přikývla. Nechci se o tom bavit, právě jsem si totiž něco uvědomila. Nechápu jak jsem mohla zapomenout.

„Ehm víte co mi došlo?" Promluvila jsem když jsme čekali na naše jídlo.
„No Liv já asi bohužel vím." Podíval se na mě starostlivě Jack.
„Doufali jsme že si to neuvědomíš." Pokračoval James a Jay, sedící vedle mě, mě chytil za ruku.
„Jo vzpomněla jsem si až teď. Je to přesně rok. Rok od toho dne kdy jsme málem přišla o život. Panebože já to nechápu, jak jsem mohla zapomenout na tohle. A ještě k tomu když to zítra bude rok co odešli rodiče." Chytla jsem se za hlavu a sklopila pohled.
„Kdyby sis to neuvědomila bylo by to lepší. Teď z toho budeš smutná i ty." Koukl na mě Jaden a v očích se mu leskly slzy. Silně jsem ho objala a slzy, které mi stékaly po tvářích, se začaly vsakovat do jeho trička.
„Je to dobrý zlato, vše je přeci v pořádku." Šeptal a já mu začínala věřit. Teď už je to v pohodě. Je to minulost. Dost hnusná minulost.

Niall
„Hej ale tak uznejte, je to fakt kus." Prohlásil Zayn okamžitě když odešla.
„Jo to jo, ale ty si dáváš pauzu." Odpověděl mu Liam a poplácal ho po zádech.
„Co ty na ní říkáš Nialle?" Podívali se všichni na mě. Pokrčil jsem rameny a odešel na druhou stranu posilovny. Této konverzaci se prostě musím vyhnout. Samozřejmě že má Zayn pravdu, ale já si prostě nechci přiznat že by se mi někdo mohl zase líbit. Řekl jsem si že sem jedu proto abych si od holek odpočinul a tak to i bude.
„No tak ty jedna blondýno odpověz." Zasmál se Harry a rozcuchal mi mé vlasy. Jen jsem zakroutil hlavou a věnoval se dál cvičení.

„Koukněte ona se tam s někým fotí." Šeptl k nám Loui, když jsme vešli do jídelny. Dneska jsme cvičili fakt jen chvíli ale tak to je jedno.
Podíval jsem se na místo kam ukazoval a uviděl jsem jí. Liv. Okolo ní byli mladší děti a povídali si sní, fotili se, smáli se. Už jsem říkal že má krásný úsměv?
„Ajo, no počkat odkud jí mohou znát?" Zeptal se nás Liam a všichni jsme jen pokrčili rameny.
„Kdyby jsme znali její celé jméno tak by se ti dalo zjistit, ale máme smůlu." Řekl jsem tentokrát já když jsme usedli ke stolu. Seděli jsme kousek od stolu kde seděli ty kluci se kterými byla v posilovně.
„Koukejte někam jde." Upozornil nás Zayn. Panebože my jí totálně sledujeme. Vyrušilo nás odkašlání. U našeho stolu stál číšníky.
„Dobré poledne, zde máte jídelní lístky a mohu nabídnout něco na pití?" Odříkal svojí naučenou větu a my mu pak nadiktovali pití.
„Dneska to vidím na pořádný hamburger s hranolkama." Prohlásil jsem po dočtení celého jídelního lístku.
„Jak jinak, jak jinak." Smáli se kluci a samy už odkládali jídelníčky.