Kapitola druhá _ Rey

32 9 0
                                    

Naposledy švihnu a pak si dnešní kořist pyšně prohlížím.
Jednorožčí mládě je dobrý úlovek. Půjde dobře prodat. Lottie bude nadšená.
Usměji se sám pro sebe, když si představím sestřiny rozjařené oči a široký úsměv od ucha k uchu. Jednorožce zabalím do starého pytle od brambor a přehodím si ho přes rameno.
Není tak těžký, ale určitě o několik kilo lehčí než dospělý jedinec.
Zrovna když se chci vydat na černý trh, spatřím oříškově hnědé oči a několik pramenů dlouhých, hnědých vlasů.
Zmateně zamrkám a jakmile znovu otevřu oči, uslyším za sebou medový hlas.
,,Kam s tím jako jdeš?" Otočím se a nasadím svůj každodenní oslnivý úsměv.
,,Nechtěla bys někdy někam zajít?" Zeptám se místo toho a mrknu na ni. Je opravdu hezká. Její oči září a její výraz ji představuje jako nebezpečnou válečnici. Něco vytáhne z vaku na zádech a já v tom poznám šíp.
Až teď si všimnu luku v jejích rukou a úsměv se mi ještě rozšíří. ,,Vážně mě trefíš?" Upřu na ni pohled a ona ještě víc natáhne luk. ,,To bys neudělala..." Na tváři se mi objevil úšklebek, ale ten zase rychle zmizel, když mi šíp prosvištěl milimetr od pravého ucha. Kdybych se rychle neskrčil, už bych ho měl v rameni.
,,Příště važ slova, chlapečku." Rozkročí nohy a zatne ruce v pěst. ,,A se mnou si nezahrávej," zamračí se a vytáhne z vaku na zádech druhý šíp. ,,víš moc dobře, že mláďata jednorožců jsou vzácná."
,,Sledovala jsi mne až sem?" Zeptám se místo toho podrážděně, zatímco kořist poraženě zahazuji z ramene. 
,,Měla jsem namířeno jinam, teda do té doby než jsem uslyšela žalostný řehot." Poklekne k pytli, pohladí jednorožce po nozdrách a dodá: ,,Tomu mláděti už nepůjde pomoct," nakonec vstane a naposledy se na mě podívá. ,,Počkej si na stráže, za chvíli tudy pojedou." Významně se na ni podívám a ona se zamračí. ,,Chceš abych na tvoje zatknutí, možná i popravu dohlédla osobně?" Když se ironicky pousměju, otočí se a odběhne pryč.
,,Jsem Rey, kdybys to chtěla vědět!" Zařvu za ní, a pak si pozvednu jednorožce na rameno. Musím dokončit to, co jsem začal.

Motýl naděje | PozastavenoKde žijí příběhy. Začni objevovat