Rebelka vole! pokračování

✨21✨

..... konečně sem dorazila na kraj útesu (tajné místo). Sedla sem si na velký kámen,pustila si písničky a dala se do kreslení.

O dvě hodiny později

V uších se mi rozeznělo moje vyzvánění.

Koukla sem na displej kdo mi volá.

Skienka🌹

S: Ann?
A: No? Děje se něco?
S: Emmm no....
A: Sky co se stalo?!
S: Víš....no já ti dám radši Ferdu ať ti to vysvětlí sám.
A: Tak ale dělej!
F: Ann?
A: No!?
F: Víš no ona se Elis....
A: Co je s Elis?!
F: No víš....mě se vyvlíkla z vodítka...
A: A dál?!
F:.....
A: Ferďasi co se kurva stalo?!
F: Asi by si měla přijed pak ti to vysvětlím...
A: Al....

Píp píp

On mi to típl?!

Rychle sem zabalila všechny věci. A běžela na autobus.

Nejbližší jede za 10 minut jaký to štěstí.

Netrpělivě čekám už 5 minut a snažím se myslet na něco pozitivního ale zrovna dvakrát mi to nejde! A proč? Protože tomu opičímu mozku asi utekla Elis! Teda doufám že jenom utekla.....

Konečně přijel autobus rychle sem zaplatila a nasedla.

Asi za 15 minut sem byla u nás v ulici a utíkala k baráku.

Vlítla sem do dveří div sem je neurvala.

Zula si rychle boty a rychle šla do obýváku kde seděl Ferďas se Sky ale Elis nikde....

Ferda se zvedl hned jak mě viděl. A já se neudržela a jednu mu vrazila.

"Tak co se kurva stalo?!" zařvala sem na něj se slzama v očích.

" Víš jak sem říkal že se mi vyvlíkla z vodítka?" začal Ferda a já pokynula hlavou ať pokračuje "No tak mi vlítla do selnice a zrovna jelo auto...."

"C-c-o?!" vykoktala sem ze sebe "Kde je?!"

Sky se zvedla z gauče.

"Ann...." zvedla ke mě skleněné oči.

"Ne....to není pravda" řekla sem potichu a podívala se na Ferdu

"Promiň...."

To už sem nevydržela a vyběhla nahoru do pokoje. Zamkla za sebou a sedla si před dveře.

Jakmile sem dosedla začala sem nekontrolovatelně brečet....

Tohle nemůže být pravda moje malá Elis....

"Ann otevři zlato" ozval se za dveřmi Syin hlas.

Já ale nemám sílu ji odpovídat na to otvírat.

Takže sem zůstala sedět u dveří a stále brečela.

Sky se o to ještě chvilku pokoušela ale když zjistila že jí neodemknu odešla....

Nevím jak asi z vyčerpání sem usnula....a probudilo mě až klepání na dveře.

"Princezno?" ozval se za dveřmi Thomasův hlas...

"Zlatíčko otevři mi prosím" mluvil potichu a mě to ani nevím proč ale uklidňovalo.

Pomalu sem se zvedla a pomalu otevřela dveře.

Když se zjistila že tam stojí pouze Thomas znova sem se rozbrečela a padla mu do náruče...

On mě zvedl a zavřel za náma dveře...

Sedl si semnou na postel, začal mě hladit po vlasech a kolíbat semnou se strany na stranu.

"Sky mi řekla co se stalo....." řekl potichu "je mi to moc líto princezno"

"Já-á tomu nemůžu u-uvěřit" plakala sem.

"No taaak zlato klid" ještě pevněji mě obejmul.

Vrzli dveře a někdo nakouknul.

Thomas jenom zakroutil hlavou a ten dotyčný zase odešel...

Už po druhé sem dneska usnula z vyčerpání od pláče.

Když sem se probudila venku už byla tma. Rozhlídla sem se po pokoji a uviděla hračky, pelíšek, misky ale Elis nikde.....nikde nebyla....moje malá princezna je pryč....moje malý zlatíčko....

Ani sem si to neuvědomila ale zase mi začali téct slzy po tvářích.

Pomalu sem se zvedla a došla k jejímu pelíšku.

Sedla sem si před něj a pohladila ho.

Zavřela oči a představila si že tam zase leží....že je tu semnou....že se dnešek nestal....

Ale opak je pravdou....dnešek se stal a moje malá Elis je navždy pryč.....

Pomalu se zvedla a s pláčem sem odešla do koupelny....

Vlezla do sprchy a pustila na sebe vlažnou vodu.

Čelo si opřela o kachličky a jako by toho už nebylo dost zase sem začala cítit jak mi po tvářích zase začínají téct teplé slzy.....

Asi po půl hodině sem vylezla se sprchy ,vlasy si dala do turbanu a zabalila se do ručníku.

Vyšla sem z koupelny a převlékla se do velké mikyny co sem dostala od dědy... nevím proč ale pokaždý co ji mám se cítím v bezpečí jako by bylo všechno v pořádku.....

Sešla sem pomalu dolů....z obýváku byli slyšet hlasy ale ty mě v tuhle chvíli nezajímali....vzala sem skleničku a natočila sem do ní vodu...otočila sem se a...........

Tak jooo máme tu další kapitolu.
Sama nevím proč sem ji napsala takle asi proto že sem si sama na něco podobného během psaní vzpomněla a tak to nějak asi vzniklo...

Moc se omlouvám a doufám že sem nikoho nerozbrečela....

Miluju vás vaše

      Anet 🖤