Zrzavé štěstí

Dracův úkol.

Vyrazili jsme do naše obchodu i s Amorovým Šípem. Nejistě jsme ho nabídli a hned u něj byla fronta. ,,Katy, vezmeš si to na starost. Já se toho bojim!" Řekl Fred a vyběhl do kanceláře. ,,Co to s ním je?" Zeptala jsem se zmateně a George mi odpověděl. ,,Nechce vědět, co by cítil on." Pousmála jsem se a George si stoupnul za pokladnu. Stála jsem u Amorova Šípu a nechávala děvčata, aby si přičichli. Ve frontě byli převážně dívky a teprve po hodině z kanceláře vyšel Fred. ,,Frede no tak. Potřebuju abys nám pomohl." Křikla jsem na něj. ,,Jo už jdu." Odpověděl mi Fred. přišel ke mě a předal mi dopis. ,,Od koho je?" Zeptala jsem se a rozbalila obálku. ,,Od Pottera. Má o tebe zájem, čím dál víc lidí." Začala jsem číst dopis. Harry mě v něm zval na nábor do Nebelvírského famfrpálového týmu. Že prý chce, aby uchazeči viděli jak se má létat. Nad dopisem jsem se smála. ,,Čemu se směješ?" Zeptal se naštvaně Fred. ,,Harry mě zve na nábor do týmu, aby jsem jim ukázala jak se má lítat. Tak a teď když to víš, pojď sem." Vyzvala jsem ho, otevřela kotlík s Amorovým Šípem a přičichla. ,,Skořice, Čerstvé jahody a vidíš jak se mění ty barvy." Řekla jsem a ukázala na kouř vycházející z kotlíku. ,,Ty pitomče, Katy miluje jenom tebe. Kdy už ti to dojde." Řekl George u pokladny. Fred si ho nevšímal, přivinul mě k sobě a dal mi vášnivou pusu. ,,Kdy máš být v Bradavicích?" Zeptal se potom. ,,V pondělí. To mi vychází i s Dracem." Řekla jsem a hned napsala odpověď. ,,Hedvika čeká nahoře. Můžeš to hned odeslat." Řekl Fred a políbil mě na čelo. Vyběhla jsem do kanceláře a dokončila odpověď. ,,Ahoj Harry ráda přijedu, prosím vyřídil bys to i Malfoyovi. Vím že vy dva se nemusíte, ale jen mu řekni, že tam v pondělí budu." Podala jsem Hedvice dopis a ona odletěla. Vrátila jsem se za dvojčaty. Fred teď byl za pokladnou a George stál u Amorova Šípu. ,,Jdu dozadu." Řekla jsem a zavřela se do laborky. Strávila jsem tam celý zbytek dne. Večer byli regály plné a já naprosto vyčerpaná. Musela jsem Amorův Šíp pečlivě ukrýt a zabezpečit. I zbytek týdne byl podobně klidný a potom konečně nastalo pondělí. 

Bohužel jsem dorazila za Harrym později než jsem chtěla. Všichni už byli na místech a Ron se ucházel o místo brankáře stejně jako jeden slizký hezounek Cormac McLaggen. Měla jsem svoje koště a letěla rovnou k Harrymu. ,,Čau Harry, ahoj Ginny." Pozdravila jsem je. ,,Ahoj Katy, mohla bys prosím tě je trochu potrápit." Řekla mi Ginny a ucukla pohledem na Cormaca. ,,Není problém, když mi budeš nahrávat." Řekla jsem a obě jsme se rozletěli do hry. Cormac byl asi právem pyšný, jako brankáři mu to šlo podstatně líp jak Ronovi. Když jsem se dostala k camrálu, už mě nikdo krom Ginny nedostal. Na Rona jsem schválně nestřílela, chtěla jsem sundat Cormaca. A podařilo se. ,,Jo!" Vykřikla jsem a stoupla si na koště, kroužila jsem kolem Cormaca a křičela na něj. ,,Jaký to je McLaggene, sedíš tam jak na poleně!" Hermiona se na mě dívala a vší silou zadržovala smích. ,,Jestli někdo dokáže lézt na nervy, tak jedině Katy." Řekla a usmívala se. Ron v jednu chvíli málem spadnul z koštěte. Létala jsem na místě a přemýšlela. ,,To snad není možný, že tohle je Ginny, Fredův a Georgeův bratr." Díky tomu že Hermiona očarovala Cormacovo koště, na post brankáře se nakonec dostal Ron. Konečně jsme slétávali na zem a najednou po mě Cormac hodil camrál. Skočila jsem přímo před něj. ,,Co myslíš že děláš?" Štěkla jsem na něj, od se jen usmál a řekl. ,,Co bys mi mohla udělat? Divno-očko!" Možná kdyby nedodal tu přezdívku, nic bych mu neudělala, ale takhle. Proměnila jsem se v pegase chytla ho za chránič a vynesla ho do výšky. Dole na zemi se všichni smály, protože Cormac hrozně pištěl. Když jsme byli vysoko nad hřištěm proměnila se zpět v člověka. ,,Pojď se proletět!" Řekla jsem a padala vedle něj. ,,Vždyť umřeš!" Štěkl Cormac, jen jsem se pousmála. ,,Dobře, omlouvám se hraješ líp než já!" Brečel Cormac, chytla jsem ho za ruku a skočila s ním na zem. Cormac se zvednul a s brekem běžel pryč. ,,Bylo to nutný Katy?" Zeptal se Harry. ,,Harry, nikdo si mi smát nebude a ještě někdo jako je Cormac." Řekla jsem a velkolepě odcházela. 

Přišla jsem do Zmijozelské společenské místnosti, najít Draca nebylo těžký. Seděl u něj Blaise a  Parkinsonová syčela. ,,Doufám, že zase nepřijde Goodwinová. Strašně se vytahuje, myslí si že je nejlepší a ti dva zrzci to je ostuda!" Vší silou jsem zadržovala smích a potichu se připlížila ke sedačce kde seděli. Vytáhla jsem z tašky zatmívací prášek a hodila s ním o zem. Když místnost zaplnil kouř, chytla jsem Draca za ruku a skočila s ním pryč. ,,Katy, jsi tady. Konečně už jsem nemohl Parkinsonovou poslouchat!" Řekl Draco a pevně mě objel. ,,Jsi mokrá, co jsi dělala?" Ptal se. ,,Letěla jsem na Nessie a ještě jsem pomáhala Potterovi na hřišti." Draco se při vyslovení Harryho jména odfrknul. ,,Ale teď už jsem tady, tak co jsi potřeboval?" Ptala jsem se a Draco se lehce pousmál. ,,Jenom jsem chtěl mít někoho normálního s kým si promluvit. Moje matka mě poprosila, abych zjistil jak opravit Rozplývavou skříň." Usmála jsem se a řekla. ,,No to by neměl být problém. Pojď k tobě a můžeme to vyřešit." Vrátili jsme se s Dracem do Zmijozelské společenské místnosti. ,,Ahoj Pansy!" Pozdravila jsem mile a následovala Draca do jeho pokoje. Slyšela jsem jak Pansy funí. Sedla jsem si na postel vedle Draca a on začal. ,,Rozplývavá skříň je rozbitá a já nevím jak ji opravit." Draco zněl zklamaně, položila jsem mu ruku na rameno a řekla. ,,Neboj přijdeme na to!" Vytáhla jsem z tašky dědečkovu knížku, ale hned na první straně se psalo. ,,Tohle tady nenajdeš! S černou magií si nezahrávej!" Zarazila jsem se a podívala se vyděšeně na Draca. ,,Draco, k čemu je doopravdy ta skříň?" Draco se na mě podíval a řekl. ,,Pán zla mi dal těžký úkol a proto ji musím opravit." Draco se nadechoval, aby něco řekl, ale já mu na rty položila ukazováček. ,,Draco, nechci vědět co to je za úkol. A nebudu ti ani pomáhat, můžeš se mi, ale svěřit a já tě vyslechnu." Draco mě objal a řekl. ,,I to mi stačí." Objala jsem ho a po chvíli mi začal Draco vyprávět o hvězdách. Neuvědomila jsem si to, ale zůstala jsem v Bradavicích přes noc.