UŽ ZASE!

3

Vyprovodila jsem Sáru a chtěla jit zas do pokoje, ale Martin zrovna odcházel z koupelny.... nekoukej se na něj NEKOUKEJ SE NA NĚJ moje podvědomí přímo křičelo, ale co ja udělám? zastavim se a sjedu ho pohoedem jak skener.

"co na mě čumíš jak na svatej obrázek"
"pff nečumim kdo by se na tebe koukal herečko" řekla jsem a odešla do pokoje kde jsem se zavřela a projížděla instagram. "může někdo zabít Martina prosím?" zaklela jsem si když na mě vyjela Martina stories kde ukazival svoje tetování a bylo to kurva hot.

Bylo něco kolem dvanácté večer a začla bouřka jako kráva a ja se samozřejmě bala protože vypadly pojistky po celém baráku, nevydržela jsem to a snažila se jít ty pojistky nahodit. "co tady blbneš" řekl Martin, přísahám bohu že jsem se ho tak lekla, že jsem spadla na zem "jsi normální demente jsem posrana z bouřky, nedávám to v pokoji bez světla a když chci jít nahodit pojistky tak na mě naletíš ty" řekla jsem už trošku s klidem, v tu chvilku mě málem mrdlo "MARTINE KDE JE EMMA!" chytla jsem ho za ruku a až mi to došlo, tak jsem ho pustila "klid je u Petra" "eee KDO JE PETR?!" "ty debile jeji kluk, kdo by to jinej byl" "ok dobrý jdu spat" "dobrou vole a ne že tu budeš strašit zas"

pomalu jsem si to kráčela a jeho věta mě zastavila, bojíš se bouřky jdi mu říct že spíš u něj v pokoji radilo mi podvědomí, ok to bude poprvé co ho snad poslechnu."eee Martine?" "no?"
"můžu si lehnout k tobě, ja mam trošku strach z bouřky" "cože?" úplně jsem si představila ten jeho kyselej ksicht "nic dobrý jdu spat dobrou" řekla jsem a zabouchla dveře od pokoje, ty jsi piča Terezo drž hubu podvědomí, ja už se bát nebudu.... no to uvidíme za 10 minut až udeří ten blesk TICHO!

No co vam budu povídat, stejně jsem skončila u Martina na gauči protože jsem se prostě totalně bála."aaaaa pičo!" probudil mě Martina výkřik "co tady řveš" ups nedošlo mi že nejsem u sebe v pokoji "holčičko jsi u mně v pokoji zasmál se" "to je tvoje holka? pičo zase ig kamarádi, dejte tomu už time out" "Tero prosim pojď sem moji booiiiz tě chcou vidět" "jo počkej půjčím si tady nějaký tvoje tričko a pak ho vyperu" "ty sviňo"

Přišla jsem tam za černý závěs "čau chat jak se mate?" v chatu začaly chodit odpovědi všechny stejné.... DOBŘE A TY "Martine máš je dobře sehrany cenim, ale jste ironický píče chat" řekla jsem a šla "ty už jdeš?" "jo udělám snídaňu" "ok dam si vajíčka dik" "myslíš vaječinu?" "cože pičo vaječ co?" "VAJEČINA" "co to je a proč to zní tak divně" "míchaný vajíčka debile" "ajo no však, vy mluvíte úplně divně.

" uuu pan z Prahy" řekla jsem si a šla udělat tu vaječinu(neukamenujte mě za to, fakt tomu říkám vaječina)
"debilee pojď jíst" zakřičela jsem
"čau lidi" řekla emma "nazdar vole víš jak jsem se o tebe bala?" "proč"zeptala se nechápavě "proč?! Ty se ještě ptáš, vole venku bouřka jak sviňa, ja tady posrana a ty se ptáš proč"
"kamo ona se fakt bála a samozřejmě jsem na tom pohořel ja"

Po našem monologu a snídani jsme každý šel do svého pokoje a nějak nic nedělali. "eeee Teri pojď sem prosím" zavolala Emma, přišla jsem do jejího pokoje "ja vim že to bude asi blbý, ale stěhuju se" "cože? zase?" "jo za přítelem" "dobře a najem" "najem samozřejmě za tento měsíc doplatím"
"co řešíte holčiny" "tady paní Emma se bude stěhovat" "aha hm ok" "Martine musíme si najít spolubydlícího" "jo poptám se" NE PROSTĚ TOMU KLUKOVI JE VŠECHNO JEDNO NEBO NENI A JENOM TAK VYPADA OMG MOJE MYŠLENKY JSOU ZAS V PÍČI.

Emča už se přestěhovala a bydlí tu Adam, Martina kámoš..... Od té doby co tu je se Martin chová jak kreten ještě víc, doslova se na mě ani nepodívá, nezdraví, prostě nic.

Dělala jsem si večeři a upadl mi nůž
"hm pěkně rozbij to všechno třeba" řekl toxickym hlasem Martin "děláš jak kdyby se stalo něco vážného" "jo akorat jsi nam malem zničila podlahu"
"hele víš co ja nevim co jsem ti udělala nebo neudělala, dřív jsme se v lasce taky moc neměli, ale dalo se s tebou bavit a časem jsem na tebe měnila názor, ale teď od té doby co tu Adam s nami bydli, se ke mně chováš buď jak kdybych tu vůbec nebyla, nebo do mě začneš bezdůvodně rýpat" "hm"
"hm to je jediný co mi řekneš? Hm aha"

Štěkali jsme na sebe takhle ještě tak 20 minut, fuuuu toto musim rozdýchat, zavolám Sáře jestli nechce na víno

Terri
Kamo dala bych víno
Saraa
Dáme víno 🍷?
Terri
Dáme víno 🌚🍷

Domluvily jsme se že budeme u nás, nechce se mi v té zimě kamsi chodit
Nojono zas u nás, lidí se sice už moc nebojím, otrkala jsem se, ale i tak pořád se necítím komfortně mezi hodně lidma.

*cinkcinkcink"

Šla jsem Sáře otevřít a hned jsme zalezly ke mně, rhodinku jsme pily a pak Sáru napadlo "nezavolame Vaškovi ať dojde a můžeme zavolat i Martina s Adamem" "jo tak jo"

Všichni už přišli a bylo o zábavu postaráno,cítila jsem Martina pohledy na sobě, každopádně jsem si toho nevšimla a bavila se dál, jak jsem tak sledovala Martina vždycky se na Sáru kouknul a v očich mu bila lítost, posměch a vztek.

"Proč se tak koukáš na Sáru, ona ti něco udělala nebo" zeptala jsem se, byla jsem v náladě ale vážnost jsem v sobě ještě měla "nechci se o tom bavit"
"Martine jestli tady máme na sebe štěkat nebo se bavit o nějakém problému jako lidi vyberu si radši to druhé" "ok pojď se mnou"

Vzal mě za ruku a šli jsme ven, vyprávěl mi jak spolu chodili, ale ona ho pojebala a tak různě, bylo mi ho celkem líto..... On možná nebude takovy jak vypadá, nebude ten kluk kteremu je vsechno jedno, začínám opět měnit názor "promiň že jsem na tebe byl takovej toxic, ale neměl jsem naladu na nic a ty jsi byla terč" v pohodě chápu to"

Vrátili jsme se a Sára s Vaškem už šli domů a Adam šel už asi taky spát.
"a co teď" "mevim uklidil bych to tady po těch dementech a šel spát"

Uklízli jsme a ja se začla ptát protože mě nebavilo uklízení v tichu "aa hento pro tebe ještě hodně citlivý?" "pro mě?už dávno ne a pro ni si myslim taky ne, jsme spolubtak nějak v pohodě, ale prostě občas si vzpomeneš žejo" "jasny chapu" "no nic hotovo zejtra ti neco ukážu dneska jsem vyplej úplně dobrou" "dobrou Martine" řekla jsem a šla spát.