Ani pořádně nevim jak to bude, ale co vím určitě je to, že to bude zajímavý, plný dramata a laskyy možná 🧐 snad to nebude moc cringe :Ddd tak si to přečti Čau 🤍
Venku byla zase bouřka jako blázen a ja byla opět posrana, jak jinak že. "Martine můžu si tu prosim zase lehnout?" řekla jsem s peřinou v ruce zatím co on seděl u počítače a nahrával "jojo klidně si lehni otočil se od kompu a podival se na mě "děkuju" řekla jsem a objala ho.
Lehla jsem si na gauč a usnula. Nevim kolik mohlo být hodin, ale slyšela jsem jak se Martin zvedá od počítače a když procházel citila jsem jeho ruku jak mi oddělává vlasy z obličeje a dává půdu do vlasů. Přísahám bohu, malem jsem rozpustila.
Martin spal, kdo by taky nespal v 5 ráno, to snad jen já. Nemohla jsem spát, probudil mě sen o mámě a o všech problémech. Bylo už podstatě léto takže jsem si vzala kraťasy nějaké Martinovo tričko, které jsem našla na stojanu a šla se projít.
Procházela jsem se uličkami Prahy a nakonec jsem se stavila na Kfku a sedla jsem si na náplavku. Kolem 7 jsem se zvedla a šla jsem domů, koupila jsem snídani i pro Martina s Adamem a Kajou.
Ještě jsem si chtěla chvilku odpočinout a nakonec z toho byla hodina spánku, vzbudila jsem se v 8 a všimla si že Martin je zase u počítače, ten člověk buď jen žere i když na to nevypadá, sedi u kompu nebo spí. "dobré ráno závisláku" řekla jsem a hodila před něj kfko "tyyy pičo dikyyy" řekl a chtěl si nasadit zpátky sluchátka, ale já mu je sundala a utíkala pryč z pokoje "ty hade" běžel hned za mnou
Zastavila jsem se u zdi protože už nešlo nikam jinam, zvedla jsem nad sebe ruku i se sluchátky, Martin přišel a snažil se mi vyškubnout sluchátka, on moc dobře věděl co na mě funguje, chytil mě za boky přitáhl k sobě zachvělo se mi celé tělo, pardon ale ja ho políbit musela.
" ale ale" řekl Adam, lekla jsem se a od Martina se odtáhla "takže spolu něco máte" zeptal se "jo" řekl Martin "ne," řekla jsem ve stejnou dobu "tak jo, nebo ne" pobavil se Adam "ne" řekl tentokrát Martin a ja zase "jo" "ty vole tak už se dohodněte" zasmál se"to je jedno Ado neřeš to, na tady máš ovladač a vy tady máte s Kajou snídani "jeee děkujeme moc Teri" řekla Kája a šla mě obejmout "s Martinem ti to moc přeju" zašeptala mi do ucha, jen jsem se pousmála ALE VY JSPOLU NECHODITE moje podvědomí se opravdu umí ozvat v tu pravou chvíli.
Šla jsem si pro peřiny a zastavil mě Martin"asi by jsme si měli promluvit že?" "jindy prosím teď nemam moc času" lhala jsem, nechtěla jsem o tom s nim mluvit, cítím k němu něco, ale jestli je to láska to nevím a bojim se, že když by jsme se rozešli, tak už nikdy nebudeme kamarádi a nechci aby mezi nami panovalo to jak minule.
Šla jsem se projít po Žižkově a kouknout se po novém oblečení Cestou jsme potkala Kaču "čaaaauu" objaly jsme se "Kačo musim ti něco říct" "ajaj no povídej" řekla v nejistotě "jsem zamilovaná, ale nevím jestli je to správně, protože se bojim že když by se něco pojebalo už by jsme se nikdy nebavili" vyrchrlila jsem na ni.
"Aha ok takže za 1 kdo to je" zastavila mě "Martin"sklopila jsem hlavu "počkej fakt? Oooo tak to ti řeknu jen jedno, měla jsem připravený monolog o tom ať si na něj dáš pozor a kdesi cosi, ale Martina ti schvaluju, protože on neni takovej aby někoho pojebal,hele miluješ ho?" "ja nevim, nevím jestli to co k němu cítím a to co se mnou dělá je láska" "kamo dej tomu čas"
O několik dní později
Tento týden se nic nedělo, jen jsem párkrát mluvila s Martinem, ale pořád někam jezdil a s Adamem se moc povídat nedalo, protože byl pořád s Kajou, dneska jdeme pít s kamaradama.
tvoje játra tě budou milovat Terezo
DRŽ hubu podvědomí nikdo se tě neptal na nic, šla jsem se obléct
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Potkala jsem v obrovském domě plném hudby Davida (doriho) jsme dlouholetí kamarádi, ale nikdy jsme nemluvili o rodině a proto mě překvapili oba "tady jsi" chytl mě za ruku Martin "čaauu Davide co tu děláš" "bavim se stejně jako ty" "počkat počkat, vy se znáte?" "je to můj mladší bráška" "ahaaaa tak ja s tebou bydlím pod jednou střechou a ty mi ani neřekneš že je David tvůj bratr" "nepodstatný" řekl s úšklebkem, jebla jsem ho do ramene.
Sedli jsme si vsichni ke stolu kde bylo pití a co si budem, bylo nam hodně. Nějakým způsobem mě přitahoval David, je snad ještě hezčí než dřív. Šla jsem na bar pro další pití, ale viděla jsem jak se David zvedá a někam jde, šla jsem k němu.
"kam jdeš?" "chtěl jsem na vzduch jdeš taky?" "joo" šli jsme před klub kde David vytáhl cigarety, byla mi celkem už zima co si budem "kočko není ti zima?" "trochu" objal mě do své bundy "jsi stejně hezká jako dřív víš to?" pohladil mě po vlasech, koukla jsem se mu do očí a prostě ho musela políbit TO BY ASI MARTIN NEVIDĚL RÁD momentálně mě podvědomí nezajímalo, vlastně mě nic nezajímalo víc než David.
Odtáhli jsme se od sebe a ja mu položila hlavu na hruď, s jiným klukem bych to neudělala, že ho znám sotva 3 hodiny a jdu se s nim líbat, ale Davida znám od 15 jenže pak se odstěhoval pryč a ja jeho rodinu neznala, byla jsem strašně překvapená že Martin a David jsou bratři.
