Nalezenec

1.kapitola: První setkání 1/2

Omlouvám se za to, že je Peterovi 19 let a Tonymu 30 ale do příběhu to sedí víc.

poh. Peter:

Vystoupil jsem z autobusu a s tažkou na zádech se rozešel domů. No domů?? Místo kde teď žiju je spíš útočiště než domov. Žádná rodina, žádní přátelé. Nic. Jen já sám. A proč ???

Asi před rokem jsem byl se školou na ekskurzi. Omilem jsem si ale při hledání toalet spletl dveře a vešel jinam než jsem původně chtěl. Vešel jsem do místnosti plné geneticky upravených pavouků a jeden z nich mě pak kousl.

Když jsem se začal měnit nedokázal jsem se ovládat a omilem při přeměně zabil své rodiče. No oni  to vlastně nebyli mi rodiče. Byl jsem adoptovaný. Už od svých 15 kdy mi to řekli se snažím najít svého otce, protože matka prý zemřela při porodu ale marně. Nikdo o něm nic neví.Nikomu dalšímu jsem už ublížit nechtěl a tak jsem utekl pryč a schoval se v jednom starém skladišti Stark Industries. Už tu žiju třičtvrtě roku a nikdo si toho zatím nevšiml a já popravdě doufám, že to tak i zůstane.

Svojí chybu jsem chtěl nějak odčinit a tak jsem začal pomáhat jako Spider-man, ochránce New Yorku.

Proč zrovna Spider-man ??? Mám vylepšené smysly, sám jsem si vyrobil metače pavučin a lezu po zdech.

Když říkám, že mám vylepšený smysly tak mám na mysli všechny smysli.  Ano, i ten inteligentční. Vyrobil jsem si vlastní umělou inteligenci do svých brýlí. Jmenuje se Karen.Ty brýle nosím pořád proto říkám, že jsou dioptrické ale do opravdy nejsou. Rozpoznají podle obličeje kdo jste a co jste zač. Projdou internetem a nabourají se do všech systemů.

V době kdy mě kousl pavouk mi bylo 18 teď je mi 19 let. Nikoho kromě svého nejlepšího kamaráda Neda nemám ale s Nedem se výdáme jen 2x za měsíc když mě příjde navštívit a něco mi přinese.

Zrovna jdu domu z obchodu je 10 hodin večer a tak už je celkem tma. Z přemýšlení mě vytrhne auto, které na mě při jízdě kolem mě cákne vodu z kaluže. ,,Aghrr" povzdechu si a podívám se na auto které mě pocákalo. Po prozkoumání zjisytím, že se jedná o oranžové Audi e8 .                              ,,No jo no " řeknu si pro sebe ,,egoistický boháče, nezajímají lidi kolem nich"

Najednou auto začne zastavovat a pak couvat ke mě. To nemohl slišet, takže určitě necouvá kvůli mě.

Auto se ke mě pomalu přibližuje a když je auto až u mě stáhnou se zatmavená skla a zpoza nich na mě vykoukne muž kolem 30 se slunečními brýlemi na nose a prohlíží si mě.

,,Promiň, kluku " řekl a posunul si brýle na nose víš abych neměl šanci zpatřit jeho oči ,,trochu mi to ujelo."

,,Vpohodě" řekl jsem, usmál se a otočil k odchodu.

,,Ne to není vpododě. Jsi celej mokrej. Pojď nasedni, odvezu tě domů." řekl a já se zarazil.

,,Vždicky mě všichni učili, že si nemám sedat do auta k cizím lidem pane Starku" řekl jsem a on na mě vykulil oči. Nechápal odkud znám jeho jméno. Asi mu ještě nedošlo, že je v každém časopisu v Broklinu a Queensu a navíc mám Karen.

,,To chceš radši jít kolem támhle těch dileru a opilců" řekl a ukázal na skupinku mužů ,která postávala kousek od nás.

Škodolibě jsem se usmál.

,,Nic o mě nevíte, pane Stárku" řekl jsem a po dlouhé době se na něj zase podíval ,,nevíte čeho jsem schopen" řekl jsem a šel ke skupince muž, která stále na kraji uličky.

Věděl jsem, že mě pozoruje ale nikdo, ani on, nesmí zjistit kdo dopavdy jsem. Přehodil jsem si přez hlavu kapuci a zastavil u dileru.

,,Hej" řekl jsem a oni se na mě otočili ,,Chci si něco kupit" řekl jsem víc potichu a ukázal na batoh aby si mysleli, že tam mám peníze. Oni se otočili, přikývli a šli víc do postraní uličky.

Než jsem stihl ale zajít za nimi uslišel jsem za sebou kroky. Ohlédl jsem se a zahlédl konec luku, který se pomalu vytrácel za několika auty kousek od nás.

Povzdechl jsem si ,,Ach jo"

,,Karen nabourej se ke Starkovi do auta" řekl jsem a ona tak udělala.

,,Hotovo, pane" řekla po chvíli.

,,Díky jsi zlato" řekl jsem

,,Starku" řekl jsem naštvaně a pokračoval až po chvíli ,,byl by jste tak laskav a odvolal Legolase a vdovu abych to mohl dodělat. Nebo mi to pokazí" řekl jsem a on se uchechtl nad tím, že na něj mluvím z radia v jeho autě.

,,Můžeš mi říct kluku proč mě to ani nepřekvapuje, že tě slyším z mýho vlastního radia. Nadávat na Legolase a vdovu." řekl a zasmál se ,, Udělám to ale jen proto že jsi jim řekl takhle"

Taky jsem se zasmál.

,, Nenadávám na ně ale na vás. Protože pokud jsem si správně všiml, Kapo tady není a tak to vedete vy" řekl jsem a šel směrem k dilerum.

Za Starkem se ozval smích.

,,No tak dobře spletl jsem se ale rozkazi dostali od vás. Kápo je teď na zadních sedadlech spolu s Buckym" řekl jsem a smích za ním utichl v tu ránu kdy jsem začal mluvit o Winter Soldrovi.

,, Mimochodem Bucky, smím ti tak říkat, promiň kámo ale Winter Solder ti fakt říkat nehodlám protože to už nejsi ne?" řekl jsem a trochu se zarazil.  ,,Měl by jsi si vymyslet jméno, který by se hodilo k tvojí osobnosti a k tomu co chceš být do budoucnosti" řekl jsem a zastavil se před dilery.

Sundal jsem si ze zad baťoh a oni se na mě vrhli. Proboha oni tomu vážně věří.

,,Pane bože , ty  to vidíš a vidíš i tyhle trouby. Jak může být někdo tak blbej a chtít mě zabít vždyť jsem jim nic neudělal." řekl jsem a z radia se ozval další smích ale tentokrát se tam ozvalo i dvoje bouchnutí dveří.

,,Co se děje, pane Starku? To už jsem je přestal bavit." řekl jsem a mezitím co jsem s nimi mluvil jsem bojoval s jedním z těch dileru.

,,Tony co sakra děje, že jsi nás musel odvolat z mise" řekl hlas, který bych poznal snad všude.

,,Je teto Nat ahojky" řekl jsem vesele a trefil jednoho z dileru do rozkroku a on zařval.

,,Pete" řekla radostně ,, Jak slyším vůbec si se za tu dobu nezměnil ? Kolik že už to je let, kdy jsme se naposledy viděli??  A co škola??" zeptala se a já začal počítat na prstech.

V tom mě někdo kopl do rozkroku a já zařal.

,,Kurva" řekl jsem potichu a dodal když se z brýlí ozvalo ,,Mluv slušně"

,,Pete, jsi v pořádku" zeptala se teta Nat po chvíli.

,,Jasně teto Nat. Všechno v pohodě" řekl jsem a dodělal posledního dilera.

,,No nic, lidičky. Já už musím do utočiště  a pak na obhlídku města. Nikdo to za mě neudělá. Jak jsi se ptala na tu školu, teto Nat, tak mě nejspíš vyrazili, težko říct už rok jsem tam nebyl. " řekl jsem a vyhoupl se na střechu baráku na kterém jsem zasalutoval a při tom řekl ,,Spidi, končí"

Omlouvám se za chyby.