Tati? 1 HP [POZASTAVENO]

VI. Část

   Sissy se namáhavě posadila na postel. Divila se že nezazvonil budík. Otevřela oči a zjistila že není ve svém pokoji. Měla na sobě dlouhou bílou noční košili. Všude po místnosti byla lůžka. Úplně jako v nemocnici. Zase si nic nepamatovala. Co se stalo že je na ošetřovně? Proč ji tak strašně bolí hlava? Co to je za hlas? Měla milion otázek. Stala před postelí a hledala svoje oblečení.

   Konečně ho našla. Bylo pod postelí přikryté bílou šálou. Převlékla se vzala si batoh co ležel na židli vedle postele a vyrazila ke dveřím. ,,Kam jdete!" Zakřičela na ni nižší kouzelnice se šátkem na hlavě. ,,No už mi nic není. Tak jsem si myslela že můžu zpátky na kolej." Odpověděla Sissy. ,,To rozhodně ne! Musíte do zítra zůstat tady!" Rozkřikla se čarodějka. ,,Dobře." Řekla smutně Sissy. Hodila batoh zpátky na židli, doktorka mávla hulkou a Sissy byla zase v košili. Lehla si do postele a vytáhla si svůj deník. Psala do něj každý svůj den, všechno co dělala. A až po pěti minutách si uvědomila že prospala celý den. Protože už bylo půl sedmé večer a když omdlela bylo osm večer.

   Po dvou hodinách přinesli na ošetřovnu Harryho. Jeho ruka mu visela z nosítek dolů a vypadala jako z gumy. ,,Co se stalo?" Vykřikla Sissy když viděla že Harryho ruka se může otáčet na jakoukoliv stranu. ,,Dlouhý příběh. Řeknu ti to potom."

   Doktorka dala Harrymu léky a když už konečně byli samy Harry spustil. ,,Dneska byl zápas ve Famfrpálu. A mě trefil potlouk do ruky. Zlomil mi ji a potom jsem spadl z koštěte. Zlatonku jsem chytil, ale měl jsem tu ruku že jo. Přiběhl ke mně Lockhart a chtěl mi tu ruku napravit. Místo toho mi z ní vyndal všechny kosti." Vypověděl Harry. ,,Ale vyhráli jsme!" Řekla povzbudivě Sissy. ,,To jo." Přikývl Harry. ,,Alespoň tady nebudu sám." ,,Nápodobně." Přitakala Sissy.

   Zbytek večera si povídali a Sissy usnula uprostřed věty. ,,Sissy! Sissy! Musíš zabít všechny mudly kteří kazí jméno Bradavic! Musíš je zabít." Sissy spala hlubokým spánkem a její sen ji drásal nervy. Probudit se však z nějakého důvodu nedokázala.

   PRÁSK!! ,,Co to bylo?" Vykřikla Sissy a když viděla že na Harryho posteli sedí jejich domácí skřítek Dobby. ,,Slečna Sissy!" Vykřikl Dobby a schoval se pod postel. ,,Dobby se omlouvá! Zlý skřítek! Zlý!" Vypískl a začal mlátit hlavou o stůl. Harry ho chytil za kus hadru co měl na sobě a vytáhl ho na postel. ,,Co tu děláš?" Zeptal se když se  skřítek přestal vzpouzet. ,,Harry Potter měl Dobbyho poslechnout! V Bradavicich už není bezpečno. Dobby doufal že jeho potlouk vás přesvědčí!" ,,Tvůj potlouk? To kvůli tobě mě málem zabil?" Vykřikl Harry. ,,Poslouchejte! V Bradavicích už není bezpečno. Harry Potter se musí vrátit domů. Tajemná komnata je znovu otevřena!" Řekl skřítek ukolnil se Sissy a zmizel. , Dobby slouží vaši rodině?" Řekl trochu naštvaně Harry. ,,Jo. Už několikrát jsem se ho snažila pusti, ale pokaždé mě u toho někdo přistihl." Odpověděla Sissy.

   Harry ji vypověděl všechno. Jak ho Dobby navštívil ještě o prázdninách a jak mu pořád zakazuje  být tady v Bradavicích. Sissy si všimla že se Dobby  lekl když  ji viděl takže ji došlo že je tady bez dovolení. 

   Chvíli po tom co Dobby zmizel, uslyšela kroky a hlasy. Ona i Harry předstírali že spí. ,,Albusi? Co se stalo?" Vypískla doktorka. ,,To čeho jsme se nejvíc obávali. Tajemná komnata je znovu otevřena." Odpověděl klidně. ,,Co máme říct profesorům?" Zeptala se McGonagallová. ,,Pravdu Minervo. Že v Bradavicích jít není bezpečno. Mudlovským studentům hrozí nebezpečí." Odpověděl ji stále klidný Brumbál a všichni odešli.

   Když bylo jasné z už jsou tam jenom Sissy a Harry. Potichu vstala z postele a Harry hned za ní. Došli až k posteli kde byl ten rozruch. Na posteli ležela socha v lidské velikosti. ,,To je Colin!" Vykřikla Sissy. ,,Chodí se mnou do třídy. Je to tvůj velký fanoušek." Obrátila se na Harryho. ,,Já vím. Jeho rodiče jsou mudlové. To znamená že.."